Hlouch: Problém odpadu od Církve

domnělé vlohy a vyznamenávaje ho. Když do takové vnitřní ná- nebo lépe řečeno, nad těmito troskami, zpfu!obenými pýchou, za– "světlo" nové církve, která uvolní vše, v čem viděl člověk své í, a otevře možnost, vyvýšiti se, je tím odpadu dosaženo. Neka– duchovní také přicházívali ke svým "kolegům" katolickým kně- i k laikiim, když se jim stalo ať skutečné či domnělé bezpráví; útěcha nívala v otázku: "Nevíš, jak se odpovídá na takovou spravedlnost!" Z náruživostí nejnebezpečnější jest smyslnost. Zmohutní-li, za-sahuje nitro člověka, zvládne jeho schopnosti, odvrátí směrnice života od duchovna, drží je k tělu, ke smyslnému požitku. Pracuje soustavně DA zatemnění rozumu, aby nepodával a nepřipomínal dogmat, zvláště pravdy o věčnosti, děsící vášně. Rozum takr"ka neumí přijmouti nic ji– aého, leč představy rozkoše, které se vtírají i při dojmech mravně lbo– atejných. Boži zákon, předpisy Církve, jeví se člověku, ovládanému smy– alností, jako zápor života, jako nepřítel životních radostí. Vášeň a náruživosti rozsápou duchovního člověka, jako lev, který se vyrve svému živiteli. 73 Víře a tim příslušnosti k Církvi jest pohlavní vášeň ze všech ničivých sil nejnebezpečnější. Pohlavní pud jest jako ohromný veletok, valící své vlny lidstvem. 74 Běda, když člověk prokopal hráze VI. a IX. přikázání, vymezující pudu cíl, Bohem stanovený! Vše trhá, zničí! Jako čistota je síla, jež odhaluje závoj tajemství (lidé čistého srdce jsou blahoslavení a Boha viděti budou, Boha i Církev v její pod– statě a tajemství), tak nečistota přivádi smrtelnou nena-sytností zastření obrazu Božího, duchovních hodnot, k zapomenutí, nepochopení Církve, útěk od Církve, jež volá svatojanské: Non licet, není dovoleno! Markétka v Goethově Faustu praví, že se aní modliti nemdže v přítomnosti Me– fista, který jest učiněná nízkost, nečistý smilník. Praví-li apoštol,n; že milstvo nemá býti ani vysloveno od křesťanů, tím chce říci, že se zá– sadně protiví duchu křesťanskému a že je tak nebezpečné pravé křesťan­ ské víře, že není dovoleno ani vysloviti jeho jméno. ODPAD A PŘíKAZY čiSTOTY U kolébky nejedné apostasie vidět konflikty s příkazy čistoty. Nepo– chopitelnou apostasii stařeckého Salomouna vysvětlují jeho hříchy, které zkazily jeho srdce. 76 Jindřich VIII. zakládá anglikánskou církev, poně­ vadž papež Klement VII. nechce mu dovoliti rozvázati jeho řádné man– felství za účelem jeho nového sňatku s dvorní dámou Annou Boleyno– vou. U kolébky Deutsch-katolicismu kromě Jana Ronge-ho jest Jan Czerski, mladý, pro nedovolený poměr k j edné Polce suspendovaný kněz, který se odtrhl od Církve a založil roku 1844 náboženskou obec Schei– dcmťihl.77 Kněžské apostasie zdají se jít ruku v ruce ve spojení s poru- 78 Vaěek, Doba úzkostí a varu, 56. - 74 Viz Novák, Kněžské problémy. 240. 711 Ef 5, 3. - 76 Král ll, 1-8. - 77 Křesfansko-apoštolská obec, viz Kunze, Symbolik, 221. 109