Hlouch: Problém odpadu od Církve

"Hříšnou účastí na svatých věcech."16 Lev XIII. vidí ve smí8eném manželství ne· bezpečí náboženských nesvár0..17 Sv. Off. {12. 12. 1888) praví, že taková spojeni podporují náboženský indiferentismus.1s Případy, že manželé smíšeného vyznání plnili svědomitě a bez obtíží své nábo– ženské povinnosti, jsou nepatrnýmí výjimkami. Smíšený sňatek dovolí Církev jen ze zvláštních dllvodll a. na dané záruky, že nebude život víry katolíka ohrožen, že všechny děti budou pokřtěny a- vychovány · katolicky.19 NOVÉ MAN2ELSTV1, ROZLUKA- A ODPAD Nerozlučnost katolického manželství a civilní rozluka manželství i roz– luka, schvalovaná nekatolickými církvemi, vede nepřímo k odpadu. Od– daný katolík nemliže býti rozloučen z platného a dokonaného manželství a proto nemliže ani uzavřít nového manželství, dokud žije druhý man– žel. Podle stávajících zákonli státních, mliže uzavříti po civilní rozluce manželství katolického nové manželství civilní, nebo manželství u ně­ které náboženské společnosti, státem uznané. Uzavřel-li manželství civilní, hřeší proti jednotě a svatosti manželství, nemliže býti rozhřešen, uzavře-li manželství u duchovního nekatolického, mimo to upadá v exkomunikaci. Uzavře-li manželství církevní, nekato– lické, přichází tím katolík do bezprostředního vlivu nekatolického. A du– chovní nekatolický často vše učiní, aby získal nového příslušníka a no– vomanžel svolí k jeho nabídkám, aby se mu tím odvděčil za splnění toho, co mu odepřela mateřská Církev katolická. Do sekty přivádí mnohého rozloučeného katolického manžela i ta naděje, že jeho nové manželství, jež by označila Církev za cizoložství, bude legálním, poněvadž bude podle zákona nekatolické církve. Rozluka byla příčinou odpadli ponej– více po převratu ve Vídni, kde magistrát uděloval dispense od trvajícího manželského svazku jen osobám bez vyznání! Podle udělených manžel– ských dispensí bylo ročně asi 3.500--4.000 osob tímto postupem pohnuto k výstupu z Církve. 2 o VLIV RODINY NA ODPAD Ze sociálních útvarli má největší vliv na utváření víry i nevěry rodina, rodiče, domov. Rodina jest prostředím, do něhož jest člen rodiny často trvale a neodvolatelně včleněn. Vliv rodiny je tak silný, poněvadž tam se uplatňuje osobitost všech jejích členli. Cítění a chtění členli rodiny vyplňuje životní prostor rodiny, vytváří její duchovní a duševní ovzduší: a dodává jí j edinečného rázu. Nejdříve a nejsilněji plisobí osobnost rodiČll. Otec s matkou dávají své rodině, svému domovu, duši - ne úmyslně nějakou duši - nýbrž, aniž snad chtějí, smýšlení, podobné své– mu smýšlení. J ejich nábožensko-mravní fysiognomie není v klidu, nýbrž stále vyzařuje, duchovně magneticky přitahuje. Lev Xffi. praví: "Děti 16 Breve ze dne 30. 4. 1841. - 17 Arcanum 10. 2. 1880. 18 V Eichmann I. c. 16. - 19 Viz Styk kat-olíkll s nekatolíky! 2o Engelhart, Neue Wege der Seelsorge, 48. 114-