Hlouch: Problém odpadu od Církve

volučnosti u nás .. . "Národ se sebe setřásl všecko, co ho poutalo ke stře­ dověku: aristokracii, které byl nejdříve zbaven Bílou horou a která ve svých zbytcích po Bílé hoře se ho zřekla sama, hierarchii, militaristic~é sklony, dynastické city, násilnickou filosofii těch, kteří byli zvyklí vlád– nouti a uvědomil si, že celý československý národ moderní doby vzešel z těžkého boje o existenci malého člověka. Tak náš člověk prožíval ta– kořka bezděčně svým národním vývojem posledního staletí duchovní re– voluci." 38 U nás byla revoluce namířena proti režimu habsburskému, k národu nespravedlivému, současně však i když jen ve zlomku národa - zaostřena byla proti Církvi. Vytýkáno jí, že některé katolické vrstvy "na počátku války zjevně šly s Rakouskem" . 39 (S Rakouskem šly i ne– katolické vrstvy!) Odůvodněná vzpoura proti národnímu útisku rakouské vlády pod– statně zmohutněla tím, že se spojila s revolucí náboženskou. Tak spojily se dvě silné ideje v jeden zájem. I Masaryk vidí význam v tomto spojeni tendencí národnostních i náboženských. (Mluvi ovšem o poměrech před­ válečných) : "Náboženská -krise v našem národě je zvláštní tím, že jsme ja– ko národ začali církevní i náboženskou revolucí." 40 Poválečné reformní snahy nabyly u nás velké síly a zvrhly se v popřevratovém hnutí v pří­ val bezmyšlenkovitého boje a nenávisti proti všemu, co po stránce ná– boženské připomínalo dobu předpřevratovou. Češi vložili své češství ve všechny požadavky a kulturní zájmy; přítomnost češství v nějakém hnutí byla měřítkem jeho hodnoty: "Když Bůh - tedy český." Katoli– cismus měl býti opuštěn na základě historické formule. Katolicismus le– žel prý " na našich duších jako můra nebo jako svá té listi" 41 ••• Když náš lid dosáhl jednoho cíle - samostatnosti státu, a když obno· vený život nabyl nových energií, energie revolučních tendencí zmohnt– něla na poli náboženském a sociálním jakožto generální útok na Církev. Lid se chtěl vymstíti na Vídni a proto střely, patřící Vídni, mířil na Řím, Církev. Církev ztotožňoval s Římem, Rím s Vídní, vystupoval z "Říma". S revoluční tendencí poválečné doby vzniklo revoluční hnutí i v jis– tém zlomku katolického kněžstva. Předpoklady revoluce tu byly. Život jejich nebyl ve shodě se zásadami Církve. Stavovská revoluce, která se projevila v založení nové církve, byla jim úlevou, vysvobozením ze zá– vazků, jež kdysi dobrovolně na sebe přijali. Byli mezi nimi i nešťastníci, kdysi na kněžství donucení rodinou, slzami matek, vyhrožujících sy– nům: ,~Bude to má smrt, nebudeš-li knězem." Sladké jho kněžství, jež kdysi jako mužové 24letí na sebe vzali, stalo ss Beneš, Smysl československé revoluce, 13-14.- ao Beneš, tamže 33. 4 0 Masaryk, V boji o náboženství, 52. - n Peroutka, Jací jsme, 102-3. 122 REVOLUCE N ÁRODNĚ- NÁBOŽENSKÁ HNUTt V JD..~žSTVU