Hlouch: Problém odpadu od Církve

lf západem v celistvost jednoho státu nejen územím, nýbrž i duchem. Boj proti Církvi a tedy oficiální podporování odpadů neradil také ohled na vůdčí duchy, kteří odpad odsoudili; a bylo jich mnoho, a mužů vě­ hlasných! Ovšem v prvních dobách popřevratových došlo k takovému protika– tolickému boji, že nás kompromitoval před cizinou, zvláště když mnohé kraje činily dojem bolševické anarchie. Ačkoliv mnoho vlivných osob lle netajilo duchem husitským neb zednářským, vláda, vyzývána inter– pelacemi, zasáhla na ochranu práva. Z toho, že mnohé vlivné osobnosti zneužily svého postavení proti ka– tolíkům a ve prospěch odpadu, za to, že organisace a politické strany, chtějící vzrůsti, využily "konjunktury" a postavily se v čelo odpado– vých akcí, nelze viniti státu, ani z toho, že neznalost Církve, její ústa– vy, jejích cílů, zavdala příčinu k výrokům, jež stavěly stát- republiku do protivy s Cíl'kvi. 51 Přímý vliv státu na odpad vidět v Rusku, kde jest víra násilím přímo ubíjena, a v Německu, kde vůdčí osobnosti propagují novopohanství ja– kožto náboženství v duchu státu, a náboženství církevní, jak katolické, tak protestantské utlačují. Výstup z Církve je tu považován za jednu ze známek uschopnění ke službám státu. 52 ODPADOVÉ HNUTÍ Na hromadné odpady jest se dívati jakožto na zjev náboženské fy– siognomie davu, svedeného k nepřátelství proti Církvi a získaného otl– padu. FYSIOGNOMIE HNUT1 Zmocní-li se nějaká idea množství lidí a jejich smýšlení a jednání, vtělí se takřka v jejich duše, zmotorisuje jejich jednání jedním směrem, vzbudí hnutí. Hnutí počítá s průměrnými lidmi. Vůdčí duchové buď je vedou nebo jsou mimo. N~kritickým lidem nahrazuje osobní přemýšlení a oni mu za to dávají svou víru. Strženy hnutím, nejsou davy schopny ani mravně ani intelektuálně přijmouti poučení, jež by bylo protivné ideji, která je zmotorisovala. Masa jest zelektrisována jednou myšlen– kou, její myšlení ztratilo se v myšlení vůdce, agit..'itora. V davu vzniká lehkověrná vnímatelnost, která podléhá vnějším vlivům. Jednotlivec opouští způsob svého jednání, jedná dle davu. Snadno uvěří neuvěřitel­ n)rm věcem. Sebekontrola a vědomi odpovědnosti jsou značně oslabeny tím, že se jednotlivec odvolává na dav a omlouvá se domněnkou, že co 5 1 Tak např. ještě r. 1930 píše F. Merta ve sborniku "Prakse v činné škole", 125: "Občan opravdu pokrokov)•ch názorů, smýšleni demokratického, musí veškerým úsilím postaviti se proti jakémukoliv spojenectví státu s církvi, zvláště římskokato­ lickou, poněvadž základní ideje demokratismu a této církve jsou tak neslučitelné jako oheň a voda." 52 Pod nátlakem veřejných činiteld vystoupilo na př. z evangelické církve ve ~lesviku za pouhé 2 měsíce 2775 osob, v Meklenburku 2500, v Rostoku 1647 - t katolické Církve na př. v diecési kolínské vystoupilo v poslední době 2700 lidí. 125