Hlouch: Problém odpadu od Církve

hltiti Církev a její kulturu; církevně politické, mocenské snahy stře­ ovťkých císařd; odpad východu roku 1054, velké schisma západní 378-1417, jež prakticky rozštěpilo Církev na dvě části, víře cizácký umanismus, dočasné zesvětštěni, zvláště ve století desátém a patnác- m. Odpad Lutherdv i národd, jež on strhl, a vše, co proti CíTkvi podnikl rotestantismus, nevěrecká filosofie, encyklopedisté, jejichž vůdcové olají šíleným křikem: "Écrasez l'infame" - zabijte nestoudnici (Cír– cv), francouzská revoluce s nevěstkou na oltáři, sekulari ·ace doby osví– t•nské, galikanismus, febromani~mus, josefinismus, nevčrecká věda pří­ odní, sektářství a starokatolicismus, kulturní boj, pronásledování Cír– ve snad ve všech zemích, modernismus, bezbožecké hnutí, bolševismus německé novopohanství, krvavé pronásledování Církve v misijních rajích - v Mexiku, Spanělsku, Číně. POSTASIE MAS OD BOHA Apostasie mas od Boha a Církve jest děsícím faktem. J e to hnutí, kte– ré se nepozorovaně, ale jistě vžírá. v tělo národů. Skoro se zdá, že lze říci při pohledu na mnohý kraj, že přichází druhá epocha historie světa. Prv– í bylo přijetí křesťanství na západě, nyněj ší však je odmítnutím křes­ anství Evropou v ideách, zřízení, mravech. Na místo světa křesťan­ kého - svět odpadlický, moderní člověk, činící dojem všeobecného padku. Snad je to přehnané? Nepopíratelnou skutečností jest oddu– hovnění, vedoucí k odkřesťanění, k atheismu. Znamená. to tedy hnutí. ež připravuje odpad od pravé víry ve velkém. Filosofové, ·SOciologové, ékaři, spisovatelé to přiznávají. ,,Národ pokřtěných již nechce žíti v Cír– vi. Masy opouštějí ovčinec a odvracejí se od křesťanství." 6 Popřevratové odpadové hnutí u nás budovalo na ideách odpadu a nutích dob předchozích, která. vyrůstala z ideologie husitské, posilová.– a konflikty Čechů s Římem. Oficiálního dovolení a nepřímé podpory od tátu dostalo se odpadovému hnutí tolerančním patentem roku 1781.7 atent dovolil vyznavačdm náboženství augspurského a helvetského a esjednoceným Rekdm soukromé vykonávání bohoslužeb. Katolickému áboženství ponechána přednost veřejného vykonávání služeb Božích, jmenovaným "tolerovaným" vyznáním, kde bylo aspoň 100 rodin - čí­ ajíc v to i někom:. hodin vzdálené - bylo dovoleno postaviti modliteb– u a školu : "Tolerovaná" vyznání obdržela patentem tolik práv, že se mohla za mocné ochrany státu i ducha doby volně rozvíjeti." 8 Tímto za- a La Vie Catholique, 5. 12. 1930. 7 Patent stanovil: ,,Přjbuzným Augustanského a Helvetského Náboženstwj jako také newgednocenýmu Křeckýmu Národu prywátnj s gegjm Náboženstwojm se 1rownáiwgjcý Prowozowánj všudy podowoliti bez Ohledu, zdaliž takové kdy oby– eegno a uwedeno, neb neuwedeno bylo." masy ze Siona 1884, 154-5 v Prášek, Panováni císaře Josefa II., 205. 8 Podle prováděcího nařízení k toler. pat. Samlung von Verordemungen und esetzen Josef des Zweiten, II., č. 34, 16J1. 1872 v: Prášek, tamže, 220. 127 KOŘENY ODPADOVÉHO HNUT1 U NÁS.. DPADY PO TOLERANčN1M PATENTU