Hlouch: Problém odpadu od Církve

l samým úhelným kamenem." 90 Byla to práce negativní. Stavěla jen na zbořeninách. Hlavními mluvčími v odpadovém hnutí byli odpadlí kněží. Získávali záhy pomocníky - a co je zajímavo - velmi často mezi těmi, kteří byli nábožensky mrtvými katolíky. V agitaci vynikaly ženy, citově vznětli­ vější, tvárlivější a snadno získatelné pro novoty.

Bf:SNĚN1 ODPADLÝCH

Nenávist ke katolickému dostoupila pravého běsnění. Vůdčími nebyli rození nekatolíci, nýbrž odpadlí katolíci. J e skoro obecným zjevem od– padlých od katolicismu: " J estliže neustali zajímati se o náboženskou otázku, j sou převážně nejhrozněj šími nepřáteli katolicismu." 9 1 lT\onbka jejich pádu jest úměrna výši, na níž měli býti, a velikost jejich nenáv is ti je úměrna velikosti lásky, jíž byli povinni Matce - Církvi. Bčsnční se u nás vybíjelo bořením 5och a ničením uměleckých památek, pro to je– diné, že představují svaté katolické Církve, že mnohé byly postaveny v době národního útisku. A. Šorm, nejlepší znatel našich památek, píše o tom zjevu: "Když večer dne 3. listopadu 1918 ... zaduněl hromový úder Mariánského sloupu na dlažbu Staroměstského náměstí a za rou– hání davu, který se vrátil s Bílé hory, rozbita byla první velkolepá so– cha mariánská, zachvěla se úzkostí srdce .. . A tento první pád byl sig– nálem k ničení památek a soch po celé naší vlasti, j emuž padlo za oběť na sta monumentů krásné křesťanské kultury, jichž nenahradí už nikdo. Za oběť nejnižších protináboženských vášní, probuzených v davech no– vinářskými články a paličskými řečmi, padly především sochy českého patrona Jana Nepomuckého, ale též přečetné sochy jiných světců, i kří­ že. «92 Ke mnohým vandalským pustošením došlo přímo po " bohoslužbách" odpadlých . Na příklad na Turnovsku, po kázání "církevníka" proti sv. J anu Nepomuckému, "osadníci hrubě zneuctili svatojanskou sochu před farou a potom bohopustým způsobem ji zakopali do země." 93 Místo ji– ných dokladů (}braz jedné obrazoborecké scény, která 5e stala ve Sla– ném. Byl stržen sloup Nejsvětěj ší Trojice, postavený roku 1681 na podě­ kování za odvrácení moru ve Slaném. "V předvečer Husova svátku ro– ku 1919 přihrnulo se na náměstí asi 200 lidí a obkl(}pili sloup sv. Tr(}ji– <'<'. Náhle kdosi vylezl na sloup, dal S(}Še . . ., načež jí kladivem rozbil hla.vu. Několik jiných přikročilo a pomohlo r ozbíti celou sochu. Jiný 1 obrazoborců vystoupil potom na skácený sloup a vykřikl vítězně k di– vo~sky rozjařenému davu: "Tady leží pravá, křesťanská víra." 94 Zdeněk Wirth praví, že, "Od počátku roku 1919 zničeno tak na tisíce znaků, IOť'h, sloupů, Božích muk, v některých okresech středních Cech dokonce 91 Vie intellectuelle 1935, 200. 112 Ve jménu demokracie, 5. - V tomto díle podává autor řadu snímkd rozbi– ttrh soch a Ulllěleckých památek. 113 Tamže 10. - 94 Sorm, ta.mže 7. 139 tH> Tamže 159. -