Hlouch: Problém odpadu od Církve

utkvěl v šílené myšlence, že věda záhy by mohla rozluštiti nejposled– nější otázky." 68 Cím sebevědoměji některý docent přednášel o tom, že není obtí.ží a problémů, tím větší vliv měl na studenty. Nevěra se pova– žovala za znamení vzdělání. Mnohým platilo za vznešené nic nevěřiti, za osvícené, víře se vysmívat. A toto přivedlo chudobu nitra na inteligenci. 69 Clověk byl zbaven pevné ~ravní opory, duševně byl ochuzen, byl odká– zán spolehnouti se jen na -to, co bylo lze pěti smysly vnímati a dokázati. Veřejný život byl zatížen nepřátelstvím ke katolicismu, neb aspoň pro– jevoval k němu nepřízeň a nespokojenost. ,,Dobrov:;ký, katolický k'Ilěz, kněz, kritisoval církev; Jungmann se ve svém Deníku posmíval katolic– tví. Aug. Smetana byl vyloučen z církve; Havlíček psal Epištoly kutno– horské a ostré Epigramy proti církvi; Palacký vytvořil národní teorii, že smy.slem našeho národního života jest boj proti Římu; Neruda jako Svatopluk Cech uštěpačně psali o černém jezuitství; Ma ·aryk a jeho stoupenci po celý život zápolili s "klerikalismem". Sociální demokracie měla ~a základní programový požadavek boj prot i "klerikali mu" . Celé 19. století až do světové války bylo u nás vyplněno protikatolickým bo– jem ... tento protikatolický boj opíral se o rihnou ideologii ... bývala to ideologie velmi mělká a málo důsledná ..." 70 INTELIGENCE Z RODIN NÁBOZENSKY VLAZNÝCH Tímto duchem byly infikovány mnohé rodiny, dodávající inteligenci. Spatná náboženská výchova se ukázala v náboženském životě potomků takových rodin. Inetligence, vzešlá z věřícího venkova, zachovala si viru neb aspoň nejdéle čelila vlivům nevěry. Inteligence, vzešlá z řad inteligence prakticky nevěřící, ~abředla do nábo.ženského nihilismu, o čemž svědčí značné procento odpadů k bez vyznání. VLIV SKOLY Víra i nevěra inteligence začala už na školách. Mnoho nevěřící inteli– gence by mohlo poukázati na leckterou, nad už obecnou, střední, vyso– kou školu: Tam jsem začal o víře pochybovati, ví ry si nevážiti, tam jsem se začal Církvi odcizovati a vnitřně od ní odp:.~d:tti. Netvrdíme, že by škola, j ako taková, vedla k odpadu, nýbrž chceme poukázati na to, že když bylo školy zneužito, ·tala se příležitostí a pří­ činou úpadku víry. OBECN A SKOLA Po rodině jest obecná škola n~jdůležitějším zdrojem výchovy a vlivu na duši dítěte. Rozhoduje tu učitel. Dítě jest 20 hodin týdně pod j eho vlivem. J e-li učitel proticírkevního smýšlení, má denně dosti možností, dáti to najevo. V děj epise, přírodopise, občanské nauce stačí malá po– známka odsouzení Církve, nešetrný soud nad její naukou, a v nitru dítěte ponenáhlu hořkne vzpomínka na Církev, na biskupy a ka rdinály, kteří 68 Niedermeyer, tamže, 71. - 69 Ta.mže, 72. - 10 Rádi, Krise inteligenct:, 29. 159