Hlouch: Problém odpadu od Církve

odsoudili Husa, na papeže, kteří "byli nepřáteli národa". Doma snad otec ty poznámky vyvrátí, katecheta jim čelí, ale ten má jen 2 hodiny týdně! Učitel i jeho předměty a v:ýroky požívají důvěry a úcty, proto jim žák věří. MLUVA OBRAZů Jindy mluví místo učitele nástěnné obrazy, nositelé idejí. Tam jest zobrazen mnich - pálí knihy - kostnický soud - kardinálové soudí Husa, Galileo "spoutaný pro svou vědu", exulanti, bolestně se loučící s rodnou zemí, křižácké bitvy! IDedí-li žák na takové obrazy denně, vtisknou se mu v paměť! Co vtisknou o Církvi? UCEBNICE Smýšlení katolictví nepřátelské šířily i některé učebnice, zvláště dě­ jepisu a občanské nauky, a to tím, že nechaly katolicismus zaniknouti v záplavě velebeného toho, co bylo nekatolické nebo protikatolické. 71 Lze si domysliti důsledky toho v myslích dětí, jež neznají Matky kul– tury a pokroku, jež ji znají ze zpráv, které vzpomínají předně jejích slabostí a nevidí její velikosti! I když se neútočí na. Církev, chvála a vyvyšování nekatolického nebo protikatolického způsobí, že to katolické mizí, ztrácí na přitažlivosti jakožto něco, co nemůže konkurovati s ji– ným. Působí to vlivně na žáka, když jsou velebeni velcí mužové, že ne– věřili nebo z Církve vystoupili, a když sám učitel se netají svým výstu– pem z Církve. STŘEDN1 SKOLY Má-li si člověk zachovati víru, musí žíti s jejíni -obsahem, s jejími sku– tečnostmi, postavami, událostmi a hodnotami. Musí se s tím vším stý– kati, míti to ve vědomí, o tom přemýšleti, k těmto konkretisacím viry vycházeti z nejrůznějších změn svého živ-ota. 72 Tak se víra stále vice zjevuje; - nečiní-li toho člověk, víra mizí! Jestliže jest jednou z .nejdůležitějších složek v poměru člověka k víře­ Církvi praktické jejich hodnocení, pak život víry a příslušnost k Církvi jest v tomto ohledu na střední škole v poměrech nepříznivých. Náboženství a tím i Církev jest na střední škole nedoceněna, podce– něna. Náboženstvi, učící člověka o věčných pravdách, o jeho poměru k První příčině, k Bohu, jest nad předměty, děla by se mu křivda, i kdy– by bylo řazeno do jedné řady s ostatními předměty. Zatím co světským předmětům se vyučuje až do maturity v stále větším rozsahu, nábož.en– ství na školách odborných se nevyučuje vůbec, na gymnasiích a reálkách jest dobrovolné, vyučuje se mu pouze d-o kvarty, od kvinty jen tehdy, 71 Existuje již několik studií a kritických rozboril. o podobných statích někte­ rých příruček: dr. O. Tauber, Učebnice našich !§kol ve světle pravdy, Olomouc, 19"25, dr. V. Sauer, K učebnici Bidlo-Susta, Vi§eob. dějepis, Vychovatelské listy 1934,

dále meni§í noticky tamže v poslednich ročnících. 12 Sr. Guardini, Vom Leben des Glaubens, 135. 160