Hlouch: Problém odpadu od Církve

když se přihlásí dostatečný počet dobrovoln)•ch zájemc-d. U nás se počítá s touto skutečností, ale málokdo se zamyslí, jaký to má význam pro náboženský život inteligence. Náboženství zařazeno mezi předměty, bez nichž se student "obejde". V době, kdy student opouští dětská leta, opouští vyučování náboženství. Je v nebezpečí posuzovati náboženství tak, jako to, co tvořilo jeho dětské smýšlení, naivně, ncodborně. I když měl dobré základy víry a výchovy, přece utrpěl jeho duchovní vzr-dst ná– raz. Porušena souběžná směrnice vzdělání světského s duchovním. Z prv· ní náboženské výchovy z-dstaly jen zvyky, které po trádají solidního základu, poněvadž obsah víry se nemohl státi rationabile obsequium (roz– umnou poslušností). Ve světských předmětech pokračuje, prohlubuje se, ale v náboženství z-d&,al na vý"Ši, nebo lépe řečeno na nížině dětství. Nevšímati si, nevzdáti patřičné úcty, znamená tolik co pohrda.ti! Toto nezainteresování o náboženst.vF 3 zaviňuje, že život studenta i jeho ná– zory utvářejí se mimo náboženství, v jakési skutečné odluce od Církve, aniž si to student s počátku uvědomoval. Náboženství jest ve vyšších třídách dobrovolné. Ale studijní řád je tak přetížen, že je třeba opravdu velkého náboženského smyslu nebo vlivu rodiny, nábožensky smýšlející, aby student pokračoval v nábo– ženském sebevzdělání, zvláště když dobrovolné náboženské hodiny jsou posunuty až na odpoledne, kdy jest student vyčerpán nebo kdy musí z-dstati přes poledne. Dojíždí-li, musí z-dstati bez oběda, je zkrácen o sVl'tj volný čas, dom-d přijede až pozdě večer! Jen málo se jich přihlašuje, a je mnoho ústav-d, kde se nepovinnému náboženství nevyučuje. Tím je vy– dán student v oběť náboženské nevědomosti. Není to nevědomost úplná. ale hluboká a dostačující, aby dovedla vytvořiti i udržeti nedorozumění. předsudky a bludy, s nimiž se student denně setkává. DOKLAD Z DOTAZN1KOVÉ AKCE Dr. Wunderle, wiirzburský univ. profesor, uspořádal na ústavech jednoho velko– města v západním Nčmecku ve vyMích třídách středních škol, kde se vyučovalo katolickému náboženst"í, u studujících '"e včku 15-20 let dotazníkovou akci o ná– boženství. Její výsledek podává obraz o náboženském smýšleni studentstva, o jeho velkých slabinách, o neja~nosti, zmatenosti. - Dotazník byl dán 224 studcnt.i\m.H Zodpovědělo jej 93 hochů, 109 dčvčat.7=> Druhá ze tři otázek znčla: Který článek víry Církve připadá vám jako povinnost obzvláštč tčžkým? Proč? Z odpovědí vy· svítal nejasný pojem víry a jejích článků. Viru považují za něco cizího, nepřijatel­ ného bez ověření lidským rozumem. Byla patrna tragika boje mladých o harmonii mezi vědou a věrou; ~t.é zjevy nedúvěry ke katolickému názoru. Napětí mezi au– toritou Církve, žádající víru, a. věrou v Boha. Staví proti sobě příkazy Církve s pří­ kazy svědomí. Mnoho jest pohoršení z lidské stránky, z toho vnějšího, čím jest oděn obsah víry.76 Obtíže působily většinou špatně pochopené články. Skoro jedné čtvrt.ině působf obtíže neomylnost papeže, poněvadž ji chápou jako mravní bez - 7 3 Profesor není povinen starati se, zda. žák do náboženství chodí, nebo ne. H 97 hochů, 127 flěvča.t. 7 5 Wunderle, Gla.ube und Glaubenszweifel moderner Jugend, 16. 76 Bůh mluví s Mojžíšem, sr. t-a.mže, str. 97, 102, 103. 161