Hlouch: Problém odpadu od Církve

úhonnost.77 Podobně článek víry o Nejsvětější Trojici špatně chá.paJi.7S Co by asi mohli na tyto otázky odpovědět studenti, již náboženství nestudovali?

NEDOSTATEK NÁBOZENSKÉHO VZDĚLÁNÍ A NADPŘIROZENÉHO ZIVOTA Pro nedostatek náboženského vzdělání jsou studenti bezbranní, ač jsou vystaveni útokům a ironisování nevěřícího okolí. Ironie neútočí pří­ mo, ale jsouc děsnou zbraní, zasáhne duše; student nedovede se brániti, neodváží .se brániti, zvláště je-li studentem slabším. Nedovede vyvrátiti pomluv, námitek, jež napadají tajemství víry. Ironií jest z.asazena stu– dentova domýšliv-ost. Ponížení nesnese, proto se .snaží vzdáliti toho, pro co byl zesměšněn. Tyto obtíže a zkoušky víry mohl by student zdolati vytrvalou mod– litbou, hlavně posilou z Eucha ristie, ale často nemá k tomu odvahy. Proto je tím více duchovně vyčerpán obtížemi svého postavení, okol– nostmi svého věku a doby, v níž žije. Neklidné mládí, vábící filmy, šílená vášeň touhy po .sportu, jež cele zachvacuje největší řady student– stva, pohlavní boje mladistvého věku, záležitosti studentské lásky, útra– py zkoušek, kondice, bída, jež více ještě bolí při pohledu na studenty, žijící v přepychu, neúspěch při zkouškách, to vše brání vážnějším nábo– ženským my-šlenkám. Pokud se víry týče, jsou přístupní názorům dávno překonaným, jejich povýšenost nad ostatní znemožňuje jejich poučení o pravé víře. Polo– vzdělání vede ve všech .stavech k pýše, k sebepřecenění, na jehož pod– kladu se člověk považuje za oprávněna vše pitvat, o všem pochybovat. Slyšeli jsme již od kvip.tánů, že nic nevěří. Dobří učitelé, věřící profe– soři, rodiče, velikáni katolického světa, velké doby, vše je mu "blbé". Náboženské názory jsou mu hloupostí, tmou. Vidí v nich spíše závory svého "svobodného" života. Zatím co víra takto hasne, její plamének udusí zlé náruživosti. Stu– dent d-ospívá k domněnce, že by vlastně nejlepší byla ta víra, která ne– vyžaduje žádného sociálního řádu, že by bylo nejlépe, aby si každý sám utvořil své náboženství. A to si také často utvoří neb se bez obtíží přidá k církvi, která jest mu modernější, sympatičtější. Mnohdy student ne– dokončil ani středoškolských studií, ale setrvává v sebevědomí vzdělan­ ce vyšší třídy. Nemaje sám vlastních úsudků ve věcech víry, podřizuje se snadno vlivu zlého příkladu, řídí se názory a projevy vynikajících nevěřících osobností, zvláště učenců; domnívá se, že oni to přece musejí věděť. 79 PŘfCHOZt NA UNIVERSITU Nábozenské odcizení studentstva vysokoškolsk ého jest jen přirozeným vzrůstem toho, co si studentstvo přiná-Ší ze střední školy. Pozoruhodné 78 Sr. 134-5. - 77 Tamže, 141. 7 0 Garbordv Gram vysvětluje zdroj své náboženské krise: ,,Má stará pochyb– nost . .. jest chlapecká učenost z nejvyšší gymnasiální třídy; školáci jsou ovšem příliš chytří pro Boha." Dle: Masaryk, Moderní člověk a náb., 29. 162