Hlouch: Problém odpadu od Církve

ku slávy." 94 Doc. Hník vypočítává organisace, jež vedly boj proti Církvi k atolické: "Vedení protikatolického hnutí převzali pokrokoví učitelé a legionáři, Volná myšlenka, národní církve, pokrokové strany a místy jednoty .sokolské." 95 Organisace dosahovaly toho, že doposud věřící a aspo-ň částečně víru praktikující přestali nábo-žensky žít, aby "nezdráž– dili", aby měli od kolegů pokoj. Tím se octli v boji bez zbraně, posily. A mnohý přes výčitky svědomí dal se strhnouti proudem, až konečně začal i on brojiti proti tomu, co mu ještě nedávno bylo svatým. Volná myšlenka přiznává : "Kdyby před válkou nebylo protiklerikálních orga– nisací a po válce bezkonfesních lidí, nebylo by dnes žádných - nebo skoro žádných bezvěrců, a i ten, kdo je pyšný, že "shodil chomout", byl by bez ních ještě příslušníkem církve." 9 6. SVĚDECTVí OFICIÁLN1HO čASOPISU Spolehlivým svědectvím o poměru pokrokového učitelstva k Církvi a k náboženství i o odůvodňování odpadů, vůbec o odpadovém hnutí v pokrokovém učitelstvu, jest oficiální časopis, v němž pokrokové učitel­ stvo vyjadřovalo nejupřímněji své smýšlení, "Věstník úředního spolku učitelského na Moravě a ve Slezsku". Zní tam hlasy tak ohlušující, řinčí tam meče tak ubíjející víru a důvěru v Církev, že se nedivíme. ie ztrá– celi víru ti, kdož byli pod těmito útlery do chrámu víry, beztak chatrného. V ročníku 1920 jest pod záhlavím "Odcírkevnění školy a stavu učitelského" 21 článkO. neb příspěvkO., v roce 1921 pod tímtéž záhlavím 19 příspěvkO., v roce 1922 5 článkd. V ročníku 1919 odpovídají na stížnost kard. Skrbenského, že od učitelO. byly " náboženské city značné č-ásti školní mládeže uráženy" výzvou, aby "setřá~li se sebe římské jho".I (Jistě těžko přijatelný byl čtenářfun věstníku článek St. Vrány o československé církvi,2 v němž volá k reservovanosti k této církvi v článku "Nová církev" . .. "tento nový podnik zklame" ...) Oslavy 500. ývročí založení Tábora využívá uč. Hanus, hlavní radikální protikatolický mluvčí, a volá po osvo– bození od Říma.s "Jako před 500 lety, i dnes Řím pracuje proti naší republice. Od– povědí naší mO.že býti jedině odpověď Táborů: odluka státu i každého jeho občana od Ríma."4 Věstník se cele staví za Volnou myšlenku, zvláště ve dnech jejího XVIII. světového kongresu v P raze roku 1920. K tomu sjezdu píše: "Z našich škol vychází dosud děti nemyslíc~ ne~amostatné, s rozštípanými charaktery. Proti to– muto znásilňování lidsk ého ducha bojuje Volná myšlenka. A stále volá k tobě, český člověče: Znáš dějiny svého národa, víš, kdo byl jeho odvěkým škůdcem? Víš, kdo usmrtil, vyhnal i uštval nejlepší lidi českého národa? A súčtoval jsi již s tímto zarytým nepřítelem vší svobody a všeho českého a odešel jsi už z jeho řad?":! úča~t učitelstva na kongresu byla hojná. Oeskoslov. obec učit. podala kon– gresu resoluci o "laicisaci a demokratisaci ná rodní školy": "Skola budiž od církve odloučena, vyučování konfesioná lnímu náboženství budiž ze všech kategorií škol odstraněno ... Řádoví učitelé a učitelky buďtež ze školy odstraněni."6 94 Budování státu, 1229. - 95 Za lepší církvi, 170. 96 Milde, Občané bez vyznání, braňte se, 3. I Str. 89. - 2 1929, 224-5. - 3 1920, 377. 4 Tamže. - Pisatel asi nevěděl, že Rím byl mezi prvními, kdož uznali naši re– publiku! - " 1920, 549. - 6 1920, 621. 170