Hlouch: Problém odpadu od Církve

C1RKEV VYVOLEl\TýCH

Zatím co Církvi byly Kristem přiřčeny všechny národy všech věků, sekty naproti tomu - zvláště sekty středověké - chtěly býti zásadně skupinami dobrovolníků, j edinců . Nemají snahy působiti tvořivě v životě národů, ony chtějí spíše ze zkažené masy z celého světa sebrati malý zástup vyvolenců, a tyto přivésti k Zenichovi jakožoo neposkvrněnou obec, čistou nevěstu. Vykládajíce libovolně knihu Zjevení, dospěly mno– hé sekty dokonce k číselnému svému omezení, k počtu příslušníků 144.000. 39 Tím dávají sekty svým členům jistotu vyvolení, sebevědomí povýšenosti nad druhé. PUSILLUS GREX- MALIČKÉ STÁDEčKO Sekty vzníkají z malého počtu jednotlivců. Většinou začínali sekty ti, kdož neposlechli Církve. Bývali trestáni jako neposlušní synové. Když ~e chtěli udržeti ve své existenci, byli odkázáni sami na sebe, museli býti připraveni na utrpení a na tresty. V čím větší gloriole pronásledovaných neb aspoň opuštěných mohla se náboženská společnost objeviti, tím více získávala soucitu a přízně. Moderně září tato gloriola -takoo: Vás- (Cír– kev) platí stát, nás udržuje láska našich příslušníků. Existenční obtíže, na. něž narážejí zvláště nově vzniklé církve, vyža– dují od svých příslušníků co největší soudržnosti a jednoty. Tím si zís– kávají sympatie v řádách lidí, kteří bolestně pociťují opuštěnost, osamo– cenost a tím i touhu, o někoho se opřít. To se jim slibuje v nové církvi: Přijď k nám, u nás jsi doma, máme se rádi, jsme zajedno, jsme si bratřími. ZAMlTAJt úSTNt PODANt. ZDůRAZNĚNÍ PíSMA Kdyby badala nekatolická církev dů6ledně a hluboce v Písmu i v tra– dici, dospěla by ke svému popření, poněvadž jak Písmo, tak tradice mlu– ví proti ní. Mnohé středověké sekty viděly v hlubokém bohoslovném stu– diu pokoušení Boha. Odvolávají se jen na Písmo. Církev obviňují z poru– šení Písma, naproti tomu oni prý hlásají "čisté" evangelium. Na sbory a modlitebny dávají nápisy "My kážeme Krista". Adventistické sekty vykládají libovolně Bibli, v nesmiřitelné pýše trvají na svých zvláš·tních výkladech Písma a na.ukách, z nich vyplývajících, a proti Církvi bojují až fana.ticky jakožto proti padlému Babylonu. Zdůrazňují písmena Bible na úkor ducha Bible. Celou Bibli, ·tedy i předpisy starozákonní považují za stejně závazné, v celé Bibli vidí mravní zákoník, vkládají tam úmysly, jichž Duch svatý neměl, čímž dospívají k nejpodivnějším závazkům. 40 Již Tertulián praví o nich, že "Písmo odlučují od Církve, jíž bylo dáno a vysvětlují duchem necírkevním; bez t<>ho byl by heresiarcha školy nezačal a byl by se neodtrhl." 41 Příčinou toho bludu jest domněnka, jako by Kristus byl dal své zjevení jako poklad, který se má uzamčíti do tre– s<>ru, ne však jako zrno hořčičné, jež má růsti, jako kvas, jenž má pronik- 39 Tak nedávno Lorenciáni, společnost v Kristu Ježíi'ii, Algermissen, Konfes– sionskunde, 26. - 40 Svěcení soboty! - .u De praescr. c. 37, 39, De Resm·, 63. 180