Hlouch: Problém odpadu od Církve

Nevolají ovšem, aby se člověk zřekl křesfan:;tví, to by mnohé zarazilo, volají jen: Křesťanství se má upravit, přizpůsobit, zmodernisovat, pus– tit se svých požadavkti - prostě - nabídnout se člověku nové, lep§í. Tomu vyhovují nové sekty. "Konstruuje se pokrokové náboženství, ve kterém místo "zastaralých" složek nábožen kých e ozývají hesla o bra– trství, o praksi, jako náhradě víry, o demokratické zbožno ti nábožensky mírného sociálního pokroku a vývoje atd. Nové "pokrokové".4 6 PRVEK NARODNOSTN1 Národnostní prvek šikoval lidstvo a jeho síly k velki'm vi•bojOm. Do soustavy mnohých církví vloudil se prvek národní, ne ve svém požeh– nání, nýbrž ve svém zneužití a přehnaném zdOraznční; byl to nacionalis– mus, ne láska k vlasti. Vlna nacionalismu zvedla se válkou, která byla bojem demokracie proti absolutistickoaristokratickému režimu střední Evropy a zdOraz– nila tak dvě velké myšlenky: Ideu spravedlnosti národní a sociální. 47 "Válečné hrOzy na bojištích a v zázemí slily v jedno energie národní; národové poznali, že jen státy silné v té nelidské soutěži . . . se dove– dou uplatniti" . . . a národní cítění nabylo "nové vroucnosti, neklidu, nervosnosti, bezohlednosti, výbojnosti ... krutosti". 48 Národnost je dob– ro, jemuž právem slouží drahocenné energie národa, ale jakmile se stane náboženstvím, jakmile v duších zabere místo, jež patřilo jedině Bohu, uvaluje na sebe následky činti proti řádu, Bohem stanovenému. Werfel praví ve své "Velké otázce": 49 "Nacionalismus mtiže býti velmi snadno náhražkou náboženství. Je celkem laciným afektem, neboť zr