Hlouch: Problém odpadu od Církve

jež motivovala a také získávala ne z ddvodd náboženských? 67 Taková, jak praví Pius XI., "spíše mátla, než vnášela světlo; spíše bourala než stavěla; stala se nezřídka východiskem pro bludné cesty, které byly ještě osudněj ší než škody, jichž náprava se zamýšlela neb předstírala." 6 8 Sv. Otec upírá oddvodnění nekatolických náboženských útvard: "Jistě, Duch Boží vane, kde chce. 69 Může si i z kamend vytvořiti pomocníky svých úmysld. 70 V.Qli si nástroje své vůle podle plánd svých a nikoli podle plánd lidských. Avšak Ten, Jenž založil Církev a za bouře svato– dušní vyvolal ji v život, Ten neruší základní struktury spásné instituce, Jím samým chtěné." 71

IDEOLOGIE BEZ VYZNÁNÍ A JEJÍ VLIV NA ODPAD

CO JEST BEZ VYZNAN1? Kromě k sektám, odpadli katolíci k bez vyznam.

V roce 1910 bylo na dnešním území republiky 33.000 osob bez vyznání, v roce 1921 - 724.000 a v roce 1930 - 854.000. Otázka: Lze říci o všech těch 854 tisících osob bez vyznání, že vůbec nic nevěří, že jsou nevěrci, atheisty v pravém ·slova smyslu ? 72 Nelze říci, že by ty tisíce neměly vůbec žádné víry. Masaryk- vychá– zeje ze zúženého pojmu atheismu 73 - nalézá v celé filosofické literatuře z větších mysliteld pouze oba Milly a snad Huma atheisty. Pravi, že mluví o atheismu, míněném doopravdy, o atheismu positivním, ne o ne– gaci. Bez vyznání znamená u většiny: bez příslušnosti k náboženské sp~ lečnosti. Jsou to tedy nevěřící v širším smyslu, ač jich mnoho něco z víry zachovalo, zvláště ti, již podlehli vnějšímu nátlaku a odpadli. Plně bez víry jsou jistě členové svazu bezvěrcd. ETAPY ODPADU K BEZ VYZNANí IDavním východiskem nevěry a bez vyznání jest popření Zjevení. Prakticky odpad k bez vyznání předchází odumření Cíi'kvi a úplné pod– cenění náboženské společnosti, hlavně Církve, jejíž pravost dokazuje Zjevení. Člověk se poddá subjektivismu, který ho pýchou života začne vyřazovati ze spoj ení s ostatními věřícími. Místo theocentrismu zavládne egocentrismus. Odmítání náboženské společnosti a nábožens·tvi vůbec za– čínává již v otcovském domě, v letech mládí, kdy skryté nezřizené sklony sytí touhu, aby nebylo nesmlouvavého zákona Boiího, jehož příkaziim jsou připojeny sankce s věčnou působností. Působí tu tytéž motivy jako při odpadu k sektám, jenže zde jsou motivy, vyrvávající z Církve, mno- 87 Doc. Hnik na př. praví o diivodech vstupu do církve československé : "že mo– tivy, pohnůtky náboženské byly "v podvědomých motivech". (Za. lep§i církvi, 18.) 8S Ta.mže. - 89 Jan 3, 8. - 7o Matouš 3, 9; Lukáš 3, 8. - 71 Pius XI., tamže. 12 I kdyby bylo takových mnoho, lze říci, že takovými sotva zdstanou až do smrti, bez dojet.4 bez touhy, hladu po pravdě; sotva vydrží stav, který jest násilím na člověku, jehož duše jest od přirozenosti křesta.nskou. 73 Moderní člověk a. náboženiltvi, 59. 188