Hlouch: Problém odpadu od Církve

hem ostřejší, ničivěj ší, zasahující hlouběji do duše. Zde, hlavně vlivem organisací bezvěrců, dosahuje náboženský rozklad posledního stadia. V odpadu k sektám zachoval si lid v podstatě víru v Boha a v křesťan­ ství, i když porušené, kdež.to při odpadu k bez vyznání zachová si na– nejvýš ja:kýsi málo významný poměr k Vyšší bytosti, které ovšem prak– ticky nerespektuje a žije tak, jako by vůbec neexistovala. 74 Kus cesty k bez vyznání má ten, kdo již odpadl k sektám. Hybnou silou je tu zkla– mání, jehož se často odpadli dožívají. PROTI ClRKVI - ClRKVíM Chtějí-li sekty získati pro sebe katolíka, musejí ho připravíti o to, čím mu byla Církev, hlavně o důvěru v ni, ale současně musejí vynaložiti mnoho energie, aby dokázaly důvod své existence a svou pravost - aby za jeden zbořený oltář postavily oltář jiný - za Církev - církev. Bez vyznání jsou proti církvím vůbec, poněvadž prý všechny zneužívají své– ho poslání. Jsou proti "zbožštění" papeže, proti nelidskému učení o .pekle, proti zpovědi. Osvojují ·Si funkci živého svědomí, staví se před lidi jakož– to "nadcírkevní". Všecky důkazy o Církvi, zvláště o primátu, prohlašují za podvržené. Jsou nejvíce proti katolické Církví, poněvadž oria vede proti nim neJsilnější boj a nejddsledněji trvá na Zjevení. V dějinách vy– hledávají vše, co by odůvodnilo zbytečnost, škodlivost církví. Účel ta– kové argumentace prozrazují sami:" ... oko každého rozumně a poctivě smýšlejícího člověka s odporem musí se odvrátiti od této pustoty pověry, blbosti a falše, lži a špatnosti, jakou se jeví katolické křesťanství" a jak Hawet dí, 7 -«> považovati je za "velké neštěstí pro lidstvo a člověk musí žíznivou touhou hleděti pokroku, osvícení a nepředpojaté vědy". 76 METODA ZESMESNJ!:Nt Je-li úkolem agitace pro bez vyznání pobořiti, co víra postavila, musí voliti prostředek nejvíce ničivý, a tím jest zesměšnění Církve a jejich příslušníků. Snaží se probuditi vzpouru nitra. "Národ Husdv šel do Ca– nosy a políbil pantofel noze, která jej šlape. Na to jest odpověď: "Vnuť­ te77 lidu do ruky místo bible a křesťanských revuí Voltairův filosofický slovník." 78 V konfesi vidí ponížení člověka a uznávají ji nanejvýš pro ubohý lid, pro nemyslíci davy. "To je společnost zorganisovaná z vyznavačů nábo– ženské konfese exóterické, určené pro davy lidské a přizpůsobené vkusu a úrovni zástupů, přizpůsobené (případně) účelům státním a -politic– kým."79 ,,Davy potřebují organísace!" 80 "Konfese je náhradou těm, kdo sice cítí nábožensky, ale nemohou pojmouti náboženství v jeho ryzí, hlu- 74 Neupiráme časté zjevy přirozených ctností jako jest obětavost, věrnost, při- rozená lál!ka, přirozená mravnost.

75 Le cbristianisme et ses origines, Paris 1884, IV, 219. 76 Sr. Reinhold, Alter und neuer Gla.ube, 16-17. 77 Tak mluvil Fr. Krejči jménem Volné myšlenky r. 1930. 78 Fr. Krejčí, Volné myšlence, 38. 79 Svoboda, Náboženstd, konfese, církev, 22. - so Tamže.

189