Hlouch: Problém odpadu od Církve

KONOMIE ' PÁSY A JEDNOTA Ekonomii spásy lidstva zbudoval na základně jednoty. Mluví k lidstvu jako k celku. Uzavírá ve Starém zákoně smlouvu sice s Israelem, ale v n~m mají býti požehnány všechny národy. Všechny k sobě volá, pro všechny má milost a chce, aby k němu lidstvo šlo jako celek, jako jedna rodina, ne jednotvárně, ale jednotně, každý sice svým krokem, ale v jed– nom procesí, poněvadž všichni mají týž cíl. Tajemství prvotní spravedl– nosti a dědičného hříchu s jeho následky svčdčí, že Bůh jedná ve svých nadpřirozených plánech s lidstvem jakožto s jednotou. "Pro Boha je lid– stvo jako jeden člověk. Miliardy jednotlivců, v~ichni lidé jsou pro Boha člověkem jedním, celým, opravdovým člověkem! K tomuto božskému pů­ vodnímu plánu při-stupuje plán vykoupení. V J ežíši vidí Bůh nového Adama, nové lidstvo. 5 BůH ORGANISUJE LIDSTVO V DUCHOVNt JEDNOTU Adam ztratil milost všem, Kristus ji získal pro všechny. Bůh organi– suje lidstvo v duchovní jedootu, v níž se zjevuje lidstvu, církev starozá– konní, theokratickou organisaci, "která předobrazila a zároveň připra­ vila náboženství definitivní" - Církev novozákonní. 6 Tato Boží organi– sace má. býti katolickou, pro všecky, proto jest prohlášena za jedin)r ústav spásy, obdařený milostmi a vyzbrojený pravdou a ochranou samé– ho Boha. Ona jediná. jest oprávněna Boží autoritou vyžadovati ode všech poddanosti, poslušnosti. Tím Bůh ustanovuje jen jedno náboženství - jednu podstatnou formu poměru člověka k Bohu. Je tedy jen jedno pra– vé náboženství, poněvadž j est jen jeden cíl lidstva vzhledem k Bohu, jen jedna rodina lidstva, které má ,býti v plnosti času shromážděno v jed– nom ovčinci pod jedním pastýřem. Může býti mnoho států, poněvadž jest mnoho ná.rod'd a poněvadž jsou různé podmínky pro státní útvary, ale m'dže býti jen jedno pravé náboženství, poněvadž jest jeden základní po– měr všech lidi k Bohu. Příslušeti k tomuto náboženství jest podle zří­ zení Božího nevyhnutelnou podmínkou spásy. Pravé víry dojde člověk jen jakožto člen této Organisace. Dítětem Bož!_m m'dže se státi jen ve vi– ditelném a neviditelném, neb aspoň v neviditelném spojení s touto Jed– notou, kterou jest Církev. Dr. Bliiml dokazuje 7 nutnost účasti na theokratickém společenství: "Každé množství, jež netvoří jednoty, znamená rozkladnou smrt. Jako v Bohu Jednota je podstatou právě tak jako Trojice, musí i život, jenž má v Bohu svůj vzor, míti účast na obou pravzorech Boží podstaty a čin­ nosti, jakožto mnohost v Jednotě a Jednota v mnohosti." Člověk bojí se osamocení. J ako privátní, neviditelná cesta zprostředkování víry roztrhala celist- vost věřícího lidstva, 8 tak a priori vyloučila by vzrůst ducl;lovna; vzrůst,

5 Liener, Psychologie des Unglaubens, 238. 6 Dieckmann, De Ecclesia II, 211. 7 K.atholische Aktion und Seelsorge, 25-26. s Feckes, Oas Mysterium der Kirche, 105.

20