Hlouch: Problém odpadu od Církve

u nade všecko Církvi, která jest tělem jeho, plností toho, jenž vše– ve všem naplňuje". 7 Církev jest mystickým tělem Kristovým, jest lijíci a mysticky se qbětující Kristus. Církev není součtem četných ' křesťanů, podobně jako tělo není tvořeno a uchováno součtem údl'i, souhrnem různých obcí věřících, nýbrž Církev je "my", živý orgar . Apoštol užívá výrazů "Církev" a "Kristus" jako synonym; Kri ·tus volá na pronásledovatele Savla: "Proč mne pronásleduješ?" 8 To ov~em neznamená naprostou totožnost Krista s Církví. "Kristus i Církev 16 lávají různými veličinami, ale spojenými vnitřní jednotou. Není to •ypostatická unie, ani pouhá morální jednota; je to nadpřirozená, sku– teěná ontologická jednota ve formě bytí nadpřirozené Jednoty "v plnosti Kristově". 9 l" 1 DY MYSTICKÉHO TĚLA, SPOJENl S KRISTEM Podstatu odpadu od Církve pochopíme tím plněji, čím lépe vnikneme v tajemství života údů mystického těla Kristova, poněvadž údy ztrácejí odpadem to, co měly vlivem svého vnitřního ~pojení s Kristem jakožto hlavou. Kristus je hlavou, Církev jako celek je tělem, věřící jsou údy tohoto těla. Křtem, jímž jsme se stali údy Církve, byli jsme přičleněni k organismu, jímž dává IDava život údům. Byli jsme vtěleni v Krista, ,.~típení, včleněni,1° ponořeni v mystické společenství s Kristem, takže ekutečně reálně jsme v ontologickém vztahu milosti jakožto údy k hlavě, ke Kristu. Býti údem Církve znamená životní vztah věřícího ke Kristu, ''ěřící vstupuje ve společenství života s Oslaveným Kristem. "Všichni ti - kdož přišli do tohoto poměru účasti života ke Kristu, tvoří s ním orga– nickou jednotu, celek, mystické tělo. To je ono: "obléci Krista", jež stará 11cholastika nazývala duchovním kontaktem s Kristem," 11 jenž znamená utvoření organické kontinuity člověka s Kristem v organickém celku. V okamžiku přičlenění k Církvi - a tím i ke Kristu, " je přirozenost po– vznesena do oblasti nadpřirozena. Nový život proniká duší. Nitro čl o– vilka proniká duch Boží, člověk jest přijat do lůna Božího a tím se stává l dítětem Božím" . 1 2 Na této pravdě je od počátku zbudováno křesťanství. Projděte směr­ nicí Pavel-Jan, Ignác Antiošský, Ireneus-Cyprián-Augustin, a vidíte hmatatelně. Člověk je křesťanem jen v Jednotě Kristově, člověk je Božím jen pokud je viditelně neb aspoň duchovně s ní ve spo- . ,,Společenství má nenahraditelnou cenu spásy." 13 úDů NA MILOSTECH Kristus získal svou smrtí milosti pro všechno lidstvo. Tyto milosti astňují se věřícím cestou spojení s Kristem jakožto hlavou, v mys- 7 Ef 1, 22. 23. - s Sk 9, 4. • JUrgensmeier, Der mystische Leib Christi als Grundlage der Aszese, 39, 42, 45. '. Th. III, q. 8. ao Dausend, Die Gemeinschaft der Kirche, 11-12. • • Jtirgensmeier, tamže 85. - 12 Scheeben, Dogmatik, IV. 465. u . 'ertillanges, Katechismus der Unglaubigen, lil, 27.