Hlouch: Problém odpadu od Církve

JIOznání pro posouzení odpadu a života mimo Církev jest nevr– né.

řtěný, žijící ve smrtelném hříchu, přísluší pouze k tělu Církve, jsa duše Církve, od spojení s Kristem, odloučen ztrátou milosti; toť nej– tupeň příslušnosti k Církvi. Clrkev je polem, kde roste s pšenicí koukol,29 je sítí, v níž jsou i špatné ryby.ao v jest organismem s údy zdravými, jež plně přijímají kre,·, vháněnou srdcem, ·jsou v ní také údy, jež odumřely, jak tomu bylo už za dnO prvotní Církve Korintě. Sl Avšak všichni lidé, ať žijí kdekoliv, pokud mají milost, mají milo~;t rkve, poněvadž mimo Církev nedává Bůh milosti. I ti, kdož jsou bez viny mimo právní společenstvi Církve, kdož nepatří oficiálně k Cír– k tělu Církve, mají-li milost, patří k duši Církve; je to druhý stupeň k Církvi. Skutečně patří všichni ospravedlnění věrou a po– IVťcující milostí, kterou působí Duch svatý ve všech, kdož s dobrou V11lí konají dobro a zla se varují, aspoň k duši Církve a právě pro svou dobrou 61i aspoň touhou přísluší nepřímo také k tělu Církve. V Církvi lze kolem Krista, hlavy mystického těla, rozeznávati 2 světelná Pásma: bližší, vidi– telně ohraničené a druhé vzdálené. - V prvním pásmu jest Kris– tus a kolem něho pokřtění, žijící v milosti Boží. Ve druhém pásmu není Kristus ještě vůbec znám, nebo jen jako ve stínu je teprve poznáván a milován v různých formách bohulibého života. Tam pásmo, kde vody poznání a milosti tekou v plnosti a kde vlivem takového požehnání "spra– vedlivi svatí Boží" kvetou jako stromy u potoků - a zde (pásmo-další) pásmo, kde mají jen skrovnou potravu ve vyschlé zemi, ale nezřídka mají vlastní čistou, krásnou lásku k Bohu a bližnímu, jež přiná-ší cenné plody. 32 A všichni na širém světě, kdož nejdou za svým pozemským smýšlením, kdož " ne z vůle těla, ani z vůle muže, nýbrž z Boha zrozeni J ou", 33 jsouce poslušni Zákona, který jim tlumočí svědomí, hledají dob– ra a varují se zla, slyší hlas Kristův, jenž jest totožným s hlasem Církve. I oni jsou Kristovými, patří k duši Církve, ať to vědí či nikoliv. Kristus to zaručuje : "Mám ještě jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince.' 34 Mám J<', jsou moje, poněvadž jsou dobré V11le. Není tedy tomu tak, jako by "ti venku", mimo viditelnou Církev neměli vůbec žádné pravdy ani mi– losti. Také oni ji mají, ale cokoliv mají pravdy a milosti, jest pravdou a milostí Církve, poněvadž toho dosáhli buď od Církve nebo vzhledem k. Církvi. 35 K duši Církve nepřísluší nikdo, kdo jest vlastní vinou mimo Církev, již poznal jako jedině pravou. 2o Mt 13, 24nn. - 3o Mt 13, 4nn. 31 1 Kor. 5, 1-5. - a2 Sr. Scheeben, Dogmatik IV., 291. 33 Jan, 1, 13. - 34 J an 10, 16. · 35 Viz: Samospasitelnost Církve! 37