Hlouch: Problém odpadu od Církve

získal (kněz církve československé, pozn. pis.). Velmi mu po– starší bratr ... jenž tolikrát vedl poutní průvody do Křtin, Jaro– atd. Dodával lidem chuti ..." Římský kněz slouží latinsky, může u oltáře i nadat, a vy nic nevíte." Kdyby byl tento muž věděl, co Církev, zdaž by byl odpadl a vybízel k odpadu? - Na Ostravsku se dokonce tázat jedna žena svého katolického faráře, jak to má udělati, že by ráda vystoupila z Církve. NEZNALOST U KOLÉBKY BLUDů A ROZKOLů Dějiny bludů a rozkolů svědčí, že u jejich kořene bylo nepochopení křesťanské pravdy. Tak na příklad neznalost učení o Nejs,·ětějši Trojici stála u kolébky unitářů. 23 Tito popírali Tři Božské Osoby. Naproti nim za~e tritheité24 vidčli v Božských Osobách vlastně 3 bohy. O Kristu bludně učil Nestorius,25 že jsou v nčm dvč osoby, Božská i lidská, morálně a případně spojeny. Naopak Eutyches26 hlásá jen jednu přirozenost v Kristu a tím zavádí blud monofysitský. LUTHERŮV ODPAD U kolébky nej,-ětšího schismatu a odpadu od Církve byla taktéž neznalost Církve. Na Lutherův odpad působily přede"ším příčiny rázu rozumového. Luther neznal dostatečně katolické nauky, neznal pravé scholastické theologie. I současní pro– testantští badatelé dozná,ají, že Luther nepronikl mistrů scholastiky, sv. Tomáše a sv. Bonaventury, ba ani spisů největšího theologa svého řádu Aegydia de Colum– na nikdy důkladně nestudo,·aL Znalosti katolické theologie čerpal ze spisovatelů úpadku scholastiky, zvlášt~ z mělkého nominalisty Viléma Occama.27 BLUDY V čESKÝCH ZEMíCH Nedostatek řádných znalostí katolické víry táhne se náboženskými dě­ jinami českými. V ní jest hledati příčinu, která umožnila, že náboženské boje dosáhly v nej edné periodě vášnivé zuřivosti. Za hrozné následky hu– sitských bouří činí profesor Pekař odpovědnými Pražany, ktei'i tvrdili, že "kalich je podobně jako křest nezbytný k spasení. O to, ze slepě slov– něho poslušenství Písma odvozené učení rozbil se první pokus o d·)ll0- du" .28 Rozbila se tedy dohoda pro náboženskou neznalost, pro neopráv– něné požadavky. Nesprávné pochopení Písma vidí u kolébky bratrovra– žedných bojů a náboženského blouznění, " jehož argumenty a požadavky vyčteny byly nebo násilně odvozeny z bible" . 29 Proto jest nedostatkem názorů Palackého na dobu husií.i!kou, že nedbá husit~ké theolog ie. Pojednává o husitských bouřích a válkách, o ideovém kořenu husitství, a při Viklefovi se zmiňuje skoro jen o jeho politickém významu. O Husovi a J e– ronymovi ' tomt{) ohledu poznamená,á, že hájí jejich některých článkll Viklefova 23 Tak se nazývali za reformace; před tím: antitrinitáři, Pavel ze Samosaty, Sa · belliani, Ariani, Macedoniáni, M:.• Servede, Sociniáni, Kantiáni, Hegeliáni. 24 Jan Philiponský, Rozcellin Joachim, op. Florent$ký, Gunther. 25 Cařihradský biskup V. století. 26 Opat kláštera u Cařihradu, vrstevník Nestoriův. 27 Spáčil, illídka 1920, 499; Grisar, Martin Luthers Leben und sein Werk, 17nn. 28 Zižka a jeho doba IV, XIV. - 29 Zižka a jeho doba I, 188. 69