Hlouch: Problém odpadu od Církve

učení. Dále píše o tom, jak pražská universita. odsoudila 45 článkd Viklefových, ale ani slovem se nezmiňuje o obsahu téchto článkd. Vynechával theologickou diskusi z přesvědčení. . . zkřivil tím význam české reformace.3o Podstatou a hlavním zdrojem byly přece jen otázky věroučné. V husitství šlo především o theologii, na– zírání na Církev, otázku přijímáni, odpustků, udělení svátostí. Bez pochopení této skutečnosti, která mdže jediné přivésti k poznáni prvních ohnisek bouří, nelze po– chopiti husitství ani reformace. Potýkání se slovanství s římanstvím a němec­ tvím bylo prvkem druhořadým, nega.tiYním, ne tedy smyslem českých dějin, nýbrž zde šlo o kiesta.nství, positivní kiesfanství, a boj, pokud tento smysl byl hereticky úchylný a :Rím proti němu bojoval." Rádi '" cit. spise vytýká: "Palacký chybil, pře­ zíraje theologii v životě náboženském .. . nechápeme dnes náboženského života, dávajíce se Pa lack ým sváděti k nedoceňování theorie v náboženství." Nešlo o boj proti :Rímu, nýbrž o boj za křesf.anství nově pochopené; Palacký však udělal z ":Rí– ma a z němectví positivního faktora českých dějin".SI NEZNALOST ZDROJEM úTOKů útoky svedeného lidu, to, že byla Církev postavena do protivy s ná– rodem, zvláště s dělnickými třídami, ten ostrý boj proti Církvi vyrůstá mnoha kořeny z neznalosti Círh·e, její nauky, jejích dějin, jejích cílů. Kdyby zastánci socialismu a representanti vědy znali články víry a na– uku o Církví, dorozumění v nejednom smyslu bylo by snadné, ba i samo– zřejmé a nutné. A kdyby všichni katolíci znali, co jest Církev a čím jim jest, ztratilo by se značné procento důvodů , pro něž mnozí vystupovali 2 Církve. "Jistě se nemýlíme, když označíme neznalost theologické, ze– jména scholastické vědy jako hlavní příčinu i moderních odpadů v řádě intelektuálnim." 32 Z neznalosti Církve prýštilo odcizení se, pohrdání Církví, proto jest náboženská nevědomost nepřítelem Církve větším než nenávist. Pius XI. prohlašuje úvodem ke své Konstituci: Deus scientiarum Dominis (Bůh vševědoucí Hospodin) : "Katolické náboženství nebojí se pronásledova– telů, kteří je mohou jen slávou mučednickou věnčiti, nebojí se bludů, které vedou k důkladněj šímu poznání a ozřejmení pokladu posvátné nauky, ale bojí se jen jednoho: neznalosti pravdy; ono jest přesvědčeno, že odpůrcově, budou-li se upřímně snažiti poznati jeho zákony a j eho dů­ kazy vůlí předsudky nepředpojatou, rozhodně mu nebudou zlovolně ne– přátelskými,33 jak to již ve II. století prohla.šoval Tertulián o nepřá­ telích křesťanstva: "Přestávají nenávidět, jakmile přestávají neznat." 34 POCHYBNOSTI O VÍŘE A ODPAD DOBA DUSEVNl PRESTA VBY I tam, kde není nevědomosti, mohou vzniknouti pochybnosti o víře, jež snadno ohrozí víru a tím i trvání v Církvi.

so Rádi, Našc náboženské ideály před válkou a po Yálce, 22. 31 Rádi, ta.mže 31. s2 Dr. Spáčil, IDídka 1920, 500. - 33 Malevola simultate. 34 Ad nationes I, 1 AAS. l93i, 244-245.

70