Hlouch: Problém odpadu od Církve

síly národa s takovou vehemencí v útok na katolickou Církev jako u nás, a nikde nebyl tak draze placen nejposvátnějšími statky národa. 7 Dodnes trpí mnoho i podprůměrných lidí -subjektivismem. Bez jakých– koliv předpokladů theologického vzdělání a rozhledu po náboženském životě, se rozcházejí s Církví a ja.ko dthod udáv-ají: "Mám své nábožen– ství.8 Náboženství jest mou čistě osobní věcí. Náboženství patří do sou– kromí - ne do veřejnosti. Já si SVlij poměr k Bohu vyřeším sám; nepo– třebuji kněží ani Církve. Kdo si duševně ne ·tačí, necht jde k Církvi, ale pro inteligenta je Církev zbytečná." Subjektivismus jest vůdčí ideou v protestantismu. Popřel učitelskou autoritu Církve, Bohem stanovenou a prohlásil: Věřiti budeš jen Pismu, a to tak, jak mu rozumíš ty sám podle privátního zjevení, jehož se kaž– dému dostává; podle tobo musíš i jednati. SUBJEKTIVISTICKJ<~ "JÁ" A KATOLICKÉ "MY" Náboženský subjektivismus postavil se proti katolickému "my", svaz– ky jednotlivce s Církví roztrženy. Kolik subjektů, tolik názorů, tolik :tto– misace náboženského život.a. Již Luther dočkal se takových důsledkti subj ektivistických zásad v otázkách víry, že užasl, když viděl, jak se jich s veškerou vášnivostí zmocnily nejširší vrstvy. Byl jimi dán povel k nej– většímu schismatu v děj inách. Vznikají brzkým vývojem tři v<>liké C'Ír– kevní společnosti, luteránská, kalvínská a anglikánská, které se roz– kladným vlivem, vloženým ve SVlij vznik, drobí ve stále nové náboženské útvary, mezi sebou tak rozdílné, zvláště v Americe, že není ani díla, ani theologa, jenž by obsáhl všechny tyto plody mylné filosofie. 9 RACIONALISMUS Zakladatel novověké filosofie René Descartes, 10 jehož názory ovládají i filosofii dnešní, odmítá úplně dosavadní filosofickou tradici, prohla– šuje naprostou autonomii filosofie a nejvyšší vládu lidského rozumu - racionalismus. Středem filosofického snažení se stal člověk. Středověký theocentrismus odstraněn a nahrazen anthropocentrismem. Vnější auto– ritě se vypovídá poslušnost, poněvadž právo rozumu se pokládá za ab– solutní. Soulad vědy a víry, náboženství a filosofie, jenž byl tak význač­ ným rysem středního věku, se uvolňuje, ba vůbec ruší. 11 JEDINÉ KRITERIUM - ROZUM Racionalismus zásadou: pravdivé jest. jediné to, co jasně a zřetelně poznávám, středem poznání a kriteriem jest rozum, postavil autoritu 7 Sr. Scheinost Jan, Lidové listy, 5. VIJ. 1935. s Což je ovšem macešskou odpovědi na toubu duše, která chce pravého Boha, ne subjektivně zformovaného.

9 Viz Doležal, Politická cesta českého katolicismu, 71. 10 1596-1650. t 1 KratochYil, Meditace věkd III., Filosofie novověká, 93.

80

Made with FlippingBook flipbook maker