Hlouch: Problém odpadu od Církve

rozumu na místo autority víry. Zjevení má býti podřízeno revisi rozumu. Místo slova Božího - slovo člověka. 12 Tyto ideje vyvolaly proticírkevní boj a udržovaly člověka v nepřátel- kém poměru k náboženství, zvláště za dob osvícenství. Mylná řeč o oběti rozumu, jíž prý Církev žádá po věřících, zavinila velké zříceniny víry. Zděsila mnohé, kdož byli cele oddáni rozumovému badání, v němž viděli svou největší povinnost; "proto se staví se vší rozhodností proti všemu duchovnímu oslepování, jež jest podle jejich názoru spojeno se souhla– sem k víře v dogmata. Domnívají se, že v takové oběti rozumu jest vzdár ní se rozumového odůvodnění náboženství." 13 Proto jménem důstojnosti a práva rozumu odmítají Církev a články víry. časopis československé obce učitelské píše:u "Lidský rozum! Člověk stoupá j en jím. Všechen pokrok moderního člověka - i mravní pokrok - všecko, co je dnešní– mu člověku drahé, vzácné, život spravedlivější, větší svoboda, čistota, lepší zdraví, bezpečnost: to všecko je teprve od té doby posledních dvou, tří století, co se podařilo lidskému rozumu rozlámati pouta, jimiž byl ti– síciletí spoután. Především katolickou Církví spoután ..." Kolik tu mo– tivů zmobilisováno proti Církvi! Zapomíná se, že pravda nepochází od lidského rozumu, nýbrž, že člověk závisí v poznání na objektivní pravdě, jež existuje mimo něho, ať ji poznává- či nikoli. Je to pýcha rozumu, jenž staví vlastní názor proti rozumovým důvodům víry - a předem za– mítá mocenským výrokem oprávněnost víry ... Takový člověk není dis– ponován k víře, a márli něco z víry, rád víru opustí. Církev přikazuje ví– ru v dogmata. Tak se střetne s člověkem, zvláště theologicky neškole– ným, který plně na sebe spoléhá a odmítá vše, čeho nechápe. Bylo to v duchu racionalismu, když řekl prof. Masaryk:u; "Náboženství moder– ního člověka musí spočívat na pravdě vědecké, jeho náboženství bude spočívat na přesvědčení, nikoliv na víře. Věřiti, znamená něco a někomu - není jiné autority než věda a vědoucí člověk. " 16 RACIONALISMUS NIOl Racionalismus duchovně ničil. Popřel Zjevení, Božství Kristovo i Cír– kev. Není-li Kristus Bdh, pak jest Církev jen lidským dílem. Racionalis– mus vyhlásil boj nadpřirozenému řádu a tento boj vede dodnes. Svedený, osamocený, oslabený rozum dosáhl odpadů od Církve, od víry, ale zároveň i od Boha, Bdh ho opustil; věky " rozumu" vrhají se v nejnesmyslnější vraždění, v rozbíjení mozku "jediné normy prav– dy" a tak člověk racionalista připra.vuje si sám bezectnou odměnuP KANTŮV IDEALISMUS Tři velké filosofické systémy, jež ovládají převážně 19.-20. století, leptaly v různých obměnách na víře evropského lidu a tím i na jeho po– měru k Církvi. Je to idealismus, materialismus, a naturalismus. 12 Proudbon, 186, v: Vašek, Modernf člověk, 73-4. - 1s Liener l. c. 171. 14 R. 1934-5, 63. - u :; 1904. - 16 Masaryk, V boji o náboženství, 12. 17 Zhoubný racionalismus Cfrkev několikrát odsoudila. Viz Denzinger 1642, 1655, 1703nn, 1885. 81