Hlouch: Problém odpadu od Církve

výstupem z Církve, zvláště naskytne-li se z tohoto výstupu materiálnl · prospěch, učiní tak v důsledku přesvědčení, jaké vyznal prof. Krej či: "Tento život je sám sobě účelem, a ne přípravou k životu jinému." 26 Mi– moděk slyšíte z nedaleké budoucnosti pláč prorokův nad důsledky vlády hmoty: "Pustá a prázdná jest všecka země, nebof nikdo nepřemýšlí ... 21 - nepřemýšlí o svém poměru k Bohu a povinnosteeh, z toho poměru vy– plývajících- poněvadž lidstvo je zaměstnáno a zabráno hmotou. Vážná vyhrdžka hmoty vznáší se nad budoucností, nebude-li hmotné zvládnuto duchem. Hmota nenasytí, ona jen vydráždí. Mstí se člověku, ne proto, že jest hmotou, nýbrž proto, že jí bylo zneužito. Kde jí bylo zneužito proti víře, tam rozbila i civilisaci. SOCIALISMUS Marx Karel 28 a Engels Fr., 29 zakladatelé marxistického socialismu vy– cházejí z hegelovské filosofie, spojené s přírodovědeckým Feuerbacho– vým materialismem. Podstatou všeho dějinného dění 30 nejsou zájmy du– chovní, nýbrž potřeby hospodářské, t. j. výroba a výměna zboží. Na tom– to základě spočívají všecky představy a děje rozumové, mravní, právní, ba i vědecké, umělecké i náboženské. Veškeré dění jest jenom hospodář­ ský boj. Světové nyněj ší dějiny jsou dějinami třídního_ boje. Kapitalis– tický řád nynější musí ustoupiti pomocí třídního boje majetkovému ko– munismu, zvláště společenství výrobních prostředků." 31 Poměr historického materialismu k náboženství a Církvi jest vyznačen směrnicí: neznalost pohrdání - nenávist. "Rudé právo" 32 samo přizná­ vá "Marxistický nezájem o křesfanství, ano, odpor proti němu je dnes velkou dějinnou mocí. Socialismus jest orientován k náboženství nega– tivně, bojovně. "Ztratil víru v duchovní sílu, kterou představuje nábo– ženství, počal spoléhati na násilí a počal dobývati mocenských posic." 33 "Pro účinné náboženství a pro nadpřirozený cíl v socialismu není místa. celý život chápán jen naturalisticky." 34 Velmi směle napsal o poměru so– cialismu k náboženství R. Kopecký, jeden z hlavních mluvčích Volné myšlenky : "Každý z názorů socialistických je sám o sobě přímou vzpou– rou proti příkazu boha positivního náboženství, celou svou doktrínu bu– duje, jako by boha nebylo." 35 Jeho úmy-slem jest přivésti vyznavače só– cialismu k odpadu k bezvyznání, proto staví socialismus do naprosté protivy s náboženstvím a církvemi vdbec. "Staly se pokusy smířit socia– lism s náboženstvím. 'l'yto pokusy jsou odsouzeny k nezdaru." 36 Socia– lismus nazývá "vddčí idejí zítřka" - náboženství "přežilou ideou vče­ rejška".87 "J soucnost boha je pro socialism věcí docela nepotřebnou a 26 Svoboda vdle a mravnost, 82. - 27 Jer 12, 11. 28 1818-1883, hlavním spisem, Das Kapital, Kritik der politischen Okonomie, 1867. 2 9 182o-1895, společně s Marxem, Die heilige Familie oder Kritik der kritischen Kritik. ss Ragaz, Od Krista k Marxovi, od Marxe ke Kristu, předmluva VI. 34 Va~ek, Rukojef křesfanské sociologie, 171. 35 Socialista a náboženstd, 20. 21. - 36 Ta.mže, 13. - 37 Tamže, 32. . so Tak učil Marx. - 31 Kratochvil, Nejnovější filosofie, 159. - 32 5. X. 1924.

84