Hlouch: Problém odpadu od Církve

• dobrými křesťany, neb aspoň protivníky komunistického bezbožectví." 56 Zničené tisíce kostelů, tisíce povražděných řeholníků a kněží, bezbožec– ká. mu ea v kostelích, kde se demonstruje rozdil nauky náboženské s ko– muni tickou o člověku, účelu života, prostředcích - a to způsobem nej– hnusnějšího zesměšnění všeho svatého, kde řečí jest nejnižší cynismus a sarkasmus a praksí je vše bořící a vraždící nenávist, toť poměr komu– nismu k náboženství. Církví byl komunismus několikrát zavržen. 57 POSITIVISMUS Na šikmé ploše kantiánské filosofie dospěl filosof Comte 58 k soustavě, již nazval positivismem. Hlásá, že základem a předmětem poznání jsou pouze zkušenostní fakta. Co neni předmětem zkušenosti, toho nelze po– znati ani nazvati poznatkem. Nadsmyslné pravdy jsou positivismu pou– hými přeludy; tím jest positivismus agnosticismem, který přechází ve skepticismus. Všecky pojmy a všeobecné úsudky jsou jen zevšeobecně­ nými zkušenostmi. Vědecké poznání příčin, sil a podstat popírá jakožto nemožné a ta:ké zbytečné. 511 Svou nauku opírá. a vývoj lidstva v období theologickém, metafysic– kém a positivistickém. Obnovu lidské společnosti vykonal středověký theocentrismus; toto údobí je překonáno údobím druhým, v němž si člo­ věk nahradil bytost Božskou abstraktními a nadsmyslnými pojmy, které však jsou pouhými výplody ducha. Poslední stadium jest doba positi– vismu, kdy člověk, zanechávaje marného hloubání a metafysických po– jmů, vysvětluje všecko z pouhých přesných zjevů a zkušeností a spoko– juje se s poznáním stavů jednotlivých jevů a dějů :přírodních. 60 Nábo– ženství, metafysika, psychologie a morálka jsou prohlášeny za nevědec­ ké a proto zbytečné. Positivismus nahradil víru v duchovno věrou v ten– to svět. Za víru v Boha, v Církev - nová hodnota, jež si osobuje právo jedinečné hodnoty. Positivismu propadlo v druhé polovici 19. století vědecké badání a je– ho vliv se projevil v kultuře moderního světa~ Francouzská rozluka Cír– kve od státu, zavedení laické morálky do škol, vzrůst bezvěří, úspěchy protestantismu, odumírání inteligence víře, toť nás ledky positivismu. 61 Koncem 19. a začátkem 20. století ovládá positivismus pražskou univer– situ; jeho vůdčími hlasateli se stali pro-fesor Krejčí , Drtina, Rádl. Ducha positivismu nosili absolventi vysokých škol do všech oborů života. Ve jménu positivismu se vedl tak zvaný protiklerikální boj, šířily se ideály 5G Tamže 16. 57 Pius IX. Qui pluribus 9. 11. 1846 (sr. Syllabus IV), nazývá jej "zhoubnou na– ukou, která jest v nejvyěiíim rozporu s přirozeným právem . .. kdyby jednou na– byla moci, zpdsobila by úplný rozvrat lidské společnosti". Lev XIIl., Quod aposto– lici muneris 28. 12. 1878 nazývá komunismus "zhoubný mor, který zasahuje morek lidské společnosti" ... Pius XI. ve svých encyklikách, Miserentissimus Redemptor 8. 5. 1928, Quadragesimo anno 15. 5. 1931, Caritate Christi 3. 5. 1932, Acerba animi 29. 9. 1932, Dilect.issima nobis 3. 6. 1933 a Divini .Redemptoris 19. 3. 1937. 58 Aug. Comte 1798--1857 v dile: "Cours de philosophie positive" 1830-1842

a "Systéme de politique positive" 1851-1854. 59 Sr. Kratochvíl, Nejnovější filosofie, 166-7. GO Kratochvil I. c. 168--9. -

61 Sr. Kratochvil I. c. 171.

88