Hlouch: Problém odpadu od Církve

neměl a nezachoval v sobě života!" 21 Ve Hnikově statistice motivů odpa– dů od Církve katolické je i přiznání některých, že teprve po 20.-36. le– tech přistoupili 22 ke stolu Páně. Lze se divit, že odpadli, když 20-36 let v Církvi katolické nepřijímali? Mnoho apostasií začalo s prvním vy– necháním velikonoční povinnosti! NED:eLNt MšE SVATÁ Souběžným znamením a zároveň příčinou zvlažnění jest opomíjení ne– dělní mše sv. Mše sv. jest nejdrahocennější poklad, jaký Láska a Všemo– houcnost Boží po dokonání díla vykupitelského lidstvu zůstavila. Nelze jí vynechávati beztrestně. Nemá pustnouti duše, když se vzdaluje ústředního svorníku liturgie, nejsvětějšího pojítka mezi nebem a zemí, které udržuje neustálý převod nebeských nadpřirozených il milosti ve vykoupené lidstvo? Taková du– še ztrácí pro sebe zvláštní účinky oběti, podstatně totožné s obětí Kris– tovou na kříži, jíž se krvavá vykupitelská oběť na kříži neus tále názorně zpřítomňuje, podstatně obnovuje a v spasitelných svých účincích lidstvu přivlastňuje 23 ůčast na nedělní mši sv. a slovu Božím, (jež jest inte– grální součástkou nedělní liturgie) jest kromě přijetí svátostí duchovní lázní, která nás udržuje v synovství Božím a umožňuje nadpřirozený pře­ vod milostí a pokladů z mavy mystického těla, z Kris ta. V síle nejsvě­ tější Oběti zůstává človčk novým stvořením, účastníkem Božské přiroze­ nosti, člověkem nebeským. Bez nedělní bohoslužby záhy se stane člověk stvořením jen pozemským, dítětem tohoto světa., které již ani neví, jak přijmouti všechno to, čím Kristus chtěl skrze Církev zachovati jeho ži– vot v pravdě, čistotě a kráse. Přísluší už jen k tělu Církve, ne k duši. Jest nadpřirozeně mrtev. Duchovně se neposiloval, umřel. Neslyše slova Bo– žího, nerozuměl náboženství, přestal se o ně zajímati, vydal se v oběť předsudků a út.oků. Obáváme se ještě dnes o víru těch, kdož neslyší slova Božího! Mussetův Rolla, trosečník, jenž ztratil víru a klesl v tyranii ne– čisté lásky, kterého přivedla ztráta viry až k sebevraždě, vysvětluje jed– nu z příčin své tr~oiky: "Ani jako dítě, ani na koleji, ani ve věku muž– ném nenavštěvoval jsem chráml"t." 24 - Rollo, nejsi sám, máš mnoho sou– běžců. kteří zemřeli viře (i světu), poněvadž nežili z víry. MODLITBA Třetí pramen, z něhož se duše duchovně živí a bez něhož po čase umí– rají, jest modlitba. Jest zbraní pozemšťanů, jest stykem s Bohem, j enž nás vždy obohatí, očistí, dá nové výhledy do spletitých ces~ života; živí život víry. Modlitba má pro nadpřiroezný život takový význam, že sv. Alfons vidi v ní podmínku spásy. Rímský katechismus prohlašuje ji za prostředek, 21 Viz Jan, 6, 54. 22 V českosloYenské církvi. 23 Sr. Cinek, Mše sv. v bohoslužebném řádu církevního roku, 1., 11-12. 2 4 Alfred de Musse~ La confession ďun enfant du siěcle, 1834-36. V: Mas arvk, Moderní člověk a náb., 266. · 96