MEZINÁRODNÍ SOUDNICTVÍ: NOVÉ ÚKOLY A VÝZVY

sankcemi zabýval v řadě případů, ale výraz „sanctions“ používá velmi opatrně. Textová analýza písemností zaslaných soudu nebo vydaných soudem v probíhajícím sporu mezi Íránem a USA Alleged Violations of the 1955 Treaty of Amity, Economic Relations, and Consular Rights (Islamic Republic of Iran v. United States of America) ukazuje, že sporné strany používají pojem „sanctions“ výrazně častěji než samotný Soud. Jazyková analýza ukazuje, že Írán používá výraz „sanctions“ velmi často, často s hodnotově zabarvenými přívlastky jako „aggressive“ nebo „harsh“; USA naopak častěji používají výrazy jako „bilateral“ nebo „national sanctions“. Soud se těmto výrazům vyhýbá a místo toho pra cuje s obecnými označeními „measures“. Text ukazuje, že jazyková opatrnost MSD je záměrná, reflektuje právní nejistotu ohledně obsahu tohoto pojmu. Na druhé straně, sporné strany mají tendenci používat výraz „sanctions“ častěji než jiná možná označe ní. MSD se tak nachází v pozici, kdy může význam tohoto pojmu v budoucnu ovlivnit a v analyzovaném sporu mezi Íránem a USA k tomu ještě bude mít příležitost, neboť meritorní rozhodnutí nebylo dosud vydáno. KAPITOLA 6 – Význam rozsudkov Medzinárodného trestného súdu vo veci ach Ongwen a Al Hassan se zabývá přelomovými rozsudky Mezinárodního trestního soudu v případech Ongwen a Al-Hassan, které přispěly k uznání genderových zločinů v mezinárodním trestním právu. V případu Ongwen byl poprvé uznán nucený sňatek jako zločin proti lidskosti v podobě jiného nelidského činu. Soud zdůraznil jeho gen derovou povahu, neboť oběť je bez ohledu na svou vůli nucena vstoupit do manžel ského svazku a s ním spojených sociálních rolí, což tento zločin odlišuje od sexuálního otroctví nebo znásilnění. Případ tak přispěl k rozlišení mezi genderovými a sexuálními trestnými činy a k důležitosti ochrany práva na svobodný souhlas v manželství. V pří padu Al-Hassan soud zkoumal genderové pronásledování obyvatel Timbuktu, zejména žen, kterým byla systematicky upírána práva a byla jim ukládána omezení na základě společenského vnímání jejich role ve společnosti. Ačkoli prvoinstanční senát uznal pronásledování, genderovou motivaci odmítl, což vedlo k odvolání, neboť předmětem zájmu státního zástupce je gender. Kapitola rovněž upozorňuje na nepřesnosti sloven ského a českého překladu Římského statutu, které dostatečně nereflektují rozlišování mezi pojmy pohlaví a gender, což komplikuje správné chápání genderových zločinů. Rozhodnutí v těchto případech přispívají k rozvoji mezinárodního trestního práva v oblasti genderové kriminality. KAPITOLA 7 – Imunity predstaviteľov štátov vo svetle zatykačov Medzi národného trestného súdu. Legalita zatykačů MTS na představitele států požívajících osobní imunity, které nejsou stranami Římského statutu, je velmi sporná. Zatímco ve vztahu k funkčním imunitám převládá názor, že za žádných okolností nemohou bránit stíhání pachatelů trestných činů podle mezinárodního práva, situace ve vztahu k osobním imunitám je podstatně složitější. Současný stav judikatury Mezinárodního trestního soudu v této otázce se ustálil na obecném závěru o nepoužitelnosti imunit státních zástupců vůči mezinárodním soudům. Ve svém přelomovém rozhodnutí zná-

171