MEZINÁRODNÍ SOUDNICTVÍ: NOVÉ ÚKOLY A VÝZVY

tímto obiter dictum MSD odlišil od staršího rozsudku ve věci Jihozápadní Afriky . Při bližším pohledu je ovšem zřejmé, že i v rozsudku Barcelona Traction Soud zdůraznil rozdíl mezi právními následky poškození prostého zájmu a poškození práva. 16 K plnému využití konceptu závazků erga omnes a vyvození právních následků jejich porušení bylo třeba počkat až na novější rozhodnutí MSD. Tato rozhodnutí ovšem spadají až do období, kdy díky kodifikačnímu návrhu Komise pro mezinárodní právo (ARSIWA) došlo k uznání zvláštních odpovědnostních právních následků porušení závazků erga omnes , respektive erga omnes partes . 3. Cesta k judikaturnímu uznání reálných důsledků závazků erga omnes Třebaže otázka přípustnosti žaloby u MSD je odlišná od hmotněprávní otázky od povědnosti státu za mezinárodně protiprávní chování, existuje zde určitá návaznost. To, že se některý stát dopustil mezinárodně protiprávního chování a jiný stát (typicky poškozený) může uplatnit odpovědnostní nárok, ještě neurčuje, kde a jakým postu pem může tento nárok uplatnit. Mezinárodní soudní dvůr představuje pouze jednu z možností, která je navíc závislá na založení jurisdikce Soudu. Nicméně pravidla obsažená v kodifikačních článcích o odpovědnosti států (ARSIWA) významným způsobem přispěla k potvrzení specifických důsledků porušení nebila terálních závazků, které působí vůči všem státům ( erga omnes ), nebo alespoň všem stranám multilaterální smlouvy. 4. Význam článků o odpovědnosti států Pro účely této analýzy nejsou ani tak důležitá ustanovení druhé části ARSIWA věno vaná Závažným porušením závazků podle kogentních norem obecného mezinárodní ho práva (články 40 a 41), ale spíš dva články v třetí části (Implementace mezinárodní odpovědnosti státu). Jde totiž o určení subjektů (států), které se mohou dovolávat odpovědnosti státu, který porušil mezinárodní závazek. Právě povaha porušeného zá vazku je určující pro odpověď na otázku, který stát může jako poškozený nebo jinak legitimovaný stát uplatňovat odpovědnost. Tato matérie je rozdělena do dvou článků. Přístup zvolený Komisí pro mezinárod ní právo je kombinací tradičního a inovativního přístupu. Tradiční pojetí se promítá v článku 42, který postavení „poškozeného státu“ omezuje na tam popsané typy zá vazků, jejichž porušení působí přímou újmu na právech „poškozeného“. Podle tohoto ustanovení je stát oprávněn jako poškozený stát uplatnit odpovědnost jiného státu, jestliže porušený závazek je určen tomuto státu jednotlivě (typicky porušení dvou stranné smlouvy), nebo skupině států, zahrnující tento stát, nebo mezinárodnímu spo lečenství jako celku a porušení závazku se zvláště dotýká tohoto státu, nebo je takové

16 Barcelona Traction, Judgment, s. 46.

19