MEZINÁRODNÍ SOUDNICTVÍ: NOVÉ ÚKOLY A VÝZVY

smluvní stranou Úmluvy o genocidě, a nejen stát zvláště postižený, se může dovolávat odpovědnosti jiného smluvního státu za účelem zjištění neplnění jeho závazků erga omnes partes a ukončení tohoto porušení“. 31 Je pozoruhodné, že existuje paralelní trestní vyšetřovací řízení zahájené před Mezinárodním trestním soudem. Dne 14. listopadu 2019 povolil III. vyšetřovací se nát ICC vyšetřování situace údajných zločinů proti Rohingům na území Bangladéše a Maynmaru. Ačkoli se rozhodnutí senátu týká hlavně zločinů proti lidskosti, povolené vyšetřování by se mělo týkat všech údajných zločinů v jurisdikci soudu, včetně, ale nejen, zločinů proti lidskosti, jako je deportace a pronásledování. 32 Velmi odlišným je případ Ukrajina v. Ruská federace , který je pozoruhodný též in tervencí 32 dalších států (včetně České republiky) na straně Ukrajiny. Žalující stát toto žalobou reagoval na ruskou agresi z února 2022. Vzhledem k tomu, že této agresi (Ruskem nazývané „speciální vojenské operaci“) předcházelo obviňování z ruských ofi ciálních míst, že na východě Ukrajiny dochází ke genocidě rusky mluvících obyvatel, jádrem ukrajinské žaloby je, aby MSD závazně deklaroval, že nedošlo ke spáchání ge nocidy v Doněcké a Luhanské oblasti. Soud v té věci již vydal předběžné opatření 33 a následně (2. 2. 2024) rozsudek o námitkách proti jurisdikci. V rozhodnutí o před běžných opatřeních Soud mimo jiné uložil, aby Ruská federace okamžitě pozastavi la vojenské operace, které začala 24. února 2022 na území Ukrajiny. 34 V rozsudku z 2. února 2024 pak MSD odmítl většinu ruských námitek a potvrdil, že má pravomoc rozhodovat o sporu, který mezi Ukrajinou a Ruskem skutečně vznikl, týkajícím se vý kladu a plnění Úmluvy. Uznal pouze dvě ruské námitky a neshledal svou jurisdikci pro rozhodování o dvou ukrajinských požadavcích (týkajících se protiprávnosti vojenské operace a protiprávnosti ruského uznání Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky), které jsou mimo rámec jurisdikční doložky v článku IX Úmluvy. 35 Nejnovějším případem využití jurisdikční doložky v Úmluvě je žaloba Jihoafrické republiky proti Izraeli, ve kterém se žalobce domáhal toho, aby MSD deklaroval, že JAR a Izrael mají každý povinnost jednat v souladu se svými závazky podle Úmluvy, ve vztahu k členům palestinské skupiny v Gaze, k přijetí všech rozumných opatření, která jsou v jejich moci, aby zabránily genocidě. Dále je požadováno, aby Soud de 31 Ibid. 32 Decision Pursuant to Article 15 of the Rome Statute on the Authorisation of an Investigation into the Situation in the People’s Republic of Bangladesh/Republic of the Union of Myanmar, ICC-01/19-27, Pre-Trial Chamber III, decision, 14 November 2019. 33 Allegations of Genocide under the Convention on the Prevention and Punishmemt of the Crime of Genocide (Ukraine v. Russian Federation: 32 States intervening), Order of 16 March 2022, ICJ Reports 2022, s. 211. 34 Ibid., s. 230–231, § 86. 35 Allegations of Genocide under the Convention on the Prevention and Punishmemt of the Crime of Genocide (Ukraine v. Russian Federation: 32 States intervening) , Preliminary Objections, Judgment of 2 February 2024, §§ 147, 151 (2).

23