MEZINÁRODNÍ SOUDNICTVÍ: NOVÉ ÚKOLY A VÝZVY

klaroval, že Izrael porušil a porušuje své závazky podle Úmluvy, a aby Izrael zajistil potrestání osob páchajících zločin genocidy, splnil reparační závazky ve prospěch pa lestinských obětí a nabídl ujištění a garance neopakování porušení Úmluvy. Zároveň Jihoafrická republika požádala Soud o vydání předběžných opatření, o kterých bylo rozhodnuto 26. 1. 2024. MSD nevyhověl té části návrhu, která požadovala, aby Izrael okamžitě zastavil vojenské operace v Gaze. Naopak Soud zčásti vyhověl a rozhodl, že Izrael má vzhledem k Palestincům v Gaze přijmout všechna rozumná opatření, která jsou v jeho moci, aby zabránil spáchání činů podle čl. II Úmluvy, aby okamžitě zajistil, že jeho vojenské síly nespáchají žádné z těchto činů, aby zajistil předcházení a trestání přímého a veřejného podněcování k páchání genocidy, a také aby umožnil poskytování nutných základních služeb a humanitární pomoci pro Palestince v Gaze. 36 Je zřejmé, že zejména poslední žaloby využívají jurisdikční doložky v Úmluvě ke strategické litigaci, což ale nesnižuje význam případů a úlohu MSD. 6. Jiné mnohostranné úmluvy Další lidskoprávní úmluvou aplikovanou inovativně MSD je Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestání (1984). Případ týkající se povinnosti stíhat nebo vydat , který zahájila Belgie proti Senegalu, se týkal stíhání bývalého čadského prezidenta Habrého, obviněného ze zločinů proti lidskosti, mučení a válečných zločinů. Jde o jeden z průlomových rozsudků, kde Soud se im plicitně opřel o článek 48 ARSIWA a uznal veřejný zájem, resp. zájem každého státu, smluvní strany, v případě porušení závazků z Úmluvy proti mučení. Soud potvrdil, že „společný zájem na dodržování relevantních závazků podle Úmluvy proti mučení znamená právo každého smluvního státu Úmluvy vznést nárok týkající se ukončení údajného porušování jiným smluvním státem. Pokud by byl pro tento účel vyžadován zvláštní zájem, v mnoha případech by žádný stát nemohl takový nárok uplatnit. Z toho vyplývá, že kterýkoli stát, který je smluvní stranou úmluvy, se může dovolávat odpovědnosti jiného smluvního státu za účelem zjištění údajného neplnění svých závazků erga omnes partes , jako jsou závazky podle čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 Úmluvy, a ukončení tohoto neplnění.“ 37 Dalším pozoruhodným případem je rozsudek MSD ve věci Lovu velryb v Antarktidě (Austrálie v. Japonsko). 38 V tomto sporu Austrálie argumentovala, že Japonsko při pro vádění svého programu lovu velryb porušilo Mezinárodní úmluvu o regulaci velrybář ství (1946), 39 a žádala, aby MSD nařídil Japonsku zrušit svoje zvláštní povolení k lovu 36 Application of the Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide in the Gaza Strip (South Africa v. Israel) , Order of 26 January 2024, § 86. 37 Questions relating to the Obligation to Prosecute or Extradite (Belgium v. Senegal) , Judgment, ICJ Reports 2012, § 69. 38 Whaling in the Antarctic (Australia v. Japan: New Zealand Intervening) , Judgment, ICJ Reports 2014. 39 Text viz sdělení MZV č. 7/2007 Sb.m.s.

24