Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době
motivován k tomu, aby tyto osoby považoval za více preferované při obsazování zkrácených pracovních úvazků; záměrem je co nejvíce využít pracovní potenciál těchto osob a zajistit jim nebo zachovat zaměstnání (byť v omezeném rozsahu), čímž bude zajištěn jejich příjem z výdělečné činnosti spojený s odvody pojistného do státního rozpočtu a sníží se též pravdě podobnost poskytování sociálních dávek “. 13 2. Nejčastější způsoby znevýhodnění zaměstnanců vykonávajících práci na částečný úvazek Ačkoliv platná právní úprava nečiní rozdíl mezi zaměstnanci vykonávajícími práci v pracovním poměru na stanovenou týdenní pracovní dobu a zaměstnanci se sjedna nou kratší pracovní dobou, lze se v praxi poměrně často setkat s rozdílným přístupem ze strany zaměstnavatelů k zaměstnancům s kratší pracovní dobou. Nejčastěji se jedná o rozdílné zacházení v oblasti péče o zaměstnance, pokud jde o poskytování tzv. za městnaneckých benefitů, jakými jsou příspěvek na stravování zaměstnanců, příspěvek na penzijní připojištění či příspěvky na sportovní či kulturní potřeby zaměstnanců. V poslední době, kdy řada zaměstnavatelů vyvíjí úsilí v oblasti podpory slaďování ro dinného a pracovního života zaměstnanců, se lze setkat rovněž se zřizováním zaměstna neckých školek či jeslí, nebo poskytováním příspěvku na umístění dítěte zaměstnance do zařízení péče o děti. Bohužel i v této oblasti se lze setkat s rozdílným přístupem k zaměstnancům s kratší pracovní dobou. Zpravidla se jedná o podmínění přijetí dítěte zaměstnance do zaměstnanecké školky či dětské skupiny výkonem práce na stanove nou týdenní pracovní dobu, nebo upřednostňování dětí zaměstnanců vykonávajících u zaměstnavatele práci na stanovenou týdenní pracovní dobu či neposkytování pří spěvku na umístění dítěte do zařízení péče o děti zaměstnancům s kratší pracovní dobou. Záměrem zaměstnavatele je zpravidla podpora zaměstnanců vykonávajících práci na plný úvazek popřípadě získání výhody na trhu práce oproti ostatním zaměst navatelům („přilákat“ nebo „udržet si“ nejlepší zaměstnance). Vyloučení zaměstnanců s kratší pracovní dobou či omezení jejich přístupu k právům poskytovaným v této oblasti může mít nežádoucí důsledky právě v oblasti zajištění práva na rovné zacházení v případě, že skupinu zaměstnanců s kratší pracovní dobou tvoří ženy, zaměstnanci určité věkové skupiny nebo zaměstnanci se zdravotním postižením. Za připomenutí stojí, že k definici nepřímé diskriminace z důvodu pohlaví došlo právě v souvislosti s vyloučením zaměstnanců na částečný úvazek ze zaměstnaneckého systému důchodo vého pojištění v případě, kdy převážnou část zaměstnanců na částečný úvazek u dané ho zaměstnavatele tvořily ženy. 14 13 Důvodová zpráva k návrhu zákona. č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojist ném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zvláštní část, k bodu 1. 14 Srov. rozsudek SDEU ze dne 13. května 1986 ve věci Bilka - Kaufhaus GmbH proti Karin Weber von Hartz (C – 170/84).
68
Made with FlippingBook flipbook maker