Novotný: INVESTICE PENZIJNÍCH FONDŮ V ČR

úplaty má podle tohoto materiálu již jen Španělsko. Úroveň úplat je navíc umocněna i tím, že české penzijní fondy investují z většiny do konzervativních aktiv a výnosy jsou i vzhledem k tomu značně nízké v porovnání se zahraničím. Poměr vysokých poplatků a nízkých výnosů je tak velmi zřetelný. Z materiálu NRR vyplývá, že tento nepoměr je způsoben oligopolním postave ním penzijních společností v České republice. Penzijní společnosti tak nemají motivaci soupeřit o klienta pomocí nižších poplatků. Nízký výnos je potom kompenzovaný vysokými státními příspěvky, které zatěžují státní rozpočet. Tomuto závěru podle ma teriálu NRR napovídá i to, že zatímco výnos účastnických a transformovaných fondů s výjimkou dynamických fondů dlouhodobě nepřekonává inflaci, tak ziskovost penzij ních společností téměř nepřetržitě roste. Dalším problémem podle materiálu NRR je velké zapojení účastníků do starých transformovaných fondů, kde je i vzhledem ke garanci nezáporného výnosu dlouhodo bě nízké zhodnocení prostředků. Přesto však úplaty penzijních společností překračují obvyklou míru úplat pro takto konzervativní investice. 138 Penzijní fondy tak nejsou schopny, s výjimkou dynamických fondů, překonávat inflaci a systém je podle materi álu postaven zejména na nadměrné podpoře ze strany státu. Tento názor však není sdílen všemi odborníky, zejména zástupci penzijních spo lečností. Přes důkazy představené v odborném materiálu NRR je vhodné se podívat i na další okolnosti, které vedou k tomu, že úplaty penzijních společností překonávají v tomto porovnání své zahraniční protějšky. Důležitým důvodem pro vyšší úplaty je kombinace české koruny, jako zákonné měny, povinnosti měnového zajištění a nedostatečně rozvinutých kapitálových trhů v České republice. Penzijní společnosti tak musejí vydávat velké náklady na měnové zajištění, které velká část dalších států nemá vzhledem k členství v eurozóně. Zejména v dynamických fondech je značná část prostředků zainvestována v zahraničních mě nách, zejména EUR a USD 139 , což vede k vyšším nákladům pro penzijní společnosti, které tyto náklady následně přenáší na své klienty skrze vyšší úplaty. Roli v celkové nákladovosti účastnických fondů v jednotlivých letech hraje i slo žení a způsob výpočtu úplaty pro penzijní společnosti. U českých penzijních společ ností je významnější role úplaty za zhodnocení oproti úplatě za obhospodařování. 140 138 Hlaváček, M. (2023). Poplatky českých penzijních společností ve vztahu k jejich investiční strategii . Úřad Národní rozpočtové rady. https://www.rozpoctovarada.cz/publikace/poplatky-ceskych-penzijnich-spo lecnosti-ve-vztahu-k-jejich-investicni-strategii/. 139 Česká spořitelna – penzijní společnosti a.s. Čtvrtletní report fondu, Dynamický účastnický fond. Praha: Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s. [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné z : https://www.csps. cz/cs/jak-sporit/dynamicky-fond. 140 Česká spořitelna – penzijní společnosti a.s. Sazebník Česká spořitelna – penzijní společnosti, a.s. Praha: Česká spořitelna – penzijní společnost, a.s. [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné z: https://www.csps. cz/cs/ke-stazeni.

49