Novotný: INVESTICE PENZIJNÍCH FONDŮ V ČR

směřující ke zvýšení limitů nákladů v PEPP by mohl podnítit vznik nových produktů. Velká část potenciálních poskytovatelů patří mezi zavedené společnosti, které využívají tradičně i dražších nástrojů. Zvýšení limitu by tak zatraktivnilo PEPP i pro tento seg ment potenciálních poskytovatelů. Dalším nedostatkem PEPP v českém prostředí je nižší míra státní podpory v po rovnání s DPS. Možnost jak řešit neexistující státní příspěvek pro PEPP není na první pohled složitá, ale skrývá několik úskalí. Řešením by bylo zavedení státního příspěvku i pro PEPP. Právní úprava státního příspěvku by mohla být buď separátně uvedena v zákoně o PEPP, nebo by došlo pouze k rozšíření aplikace státního příspěvku ze záko na o doplňkovém penzijním spoření i na produkty panevropského osobního penzij ního produktu. Rozšířením státního příspěvku by však vyvstala otázka řešení souběhu DPS a PEPP. Není vhodné, aby bylo možné získávat státní příspěvek na obě smlouvy současně. Zároveň však je vyloučen absolutní zákaz souběhu obou smluv, protože by tak mohla být omezena přenositelnost PEPP mezi členskými státy EU. Jako ideální řešení se tak jeví možnost existence paralelních smluv s tím, že si účastník zvolí, jaká ze smluv získá státní příspěvek. Poskytování státního příspěvku v penzijním připo jištění a DPS však bylo již od svého vzniku koncipováno tak, že je státní příspěvek poskytován pouze na jedinou aktivní smlouvu účastníka. Změna vedoucí k umožnění dvou a více paralelních smluv, z nichž jen jedna získává státní příspěvky, by vedla k nutnosti změny systému žádosti o státní příspěvky na straně penzijních společností a vedlo by to i k nutnosti změny státního dozoru nad poskytováním státních příspěvků Ministerstvem financí. Přestože by tato změna vedla k rozšíření povinností jak pro pra covníky penzijních společností, tak i pro Ministerstvo financí, nejednalo by se o bez precedentní krok. V České republice máme již zkušenosti s obdobným systémem, a to u stavebního spoření, kde si účastník sám zvolí, zda bude žádat o státní podporu. 208 Protože panevropský osobní penzijní produkt může být považovaný za lépe posta vený produkt, než doplňkové penzijní spoření, zejména díky vyšší transparentnosti, nižším nákladům a volněji nastaveným pravidlům, která balancují potřebu stability a růstu, Je možné do budoucna uvažovat o integraci obou systémů. 209 Potřebné by však bylo významně zasáhnout do regulace penzijních společností, které by musely podlé hat unijní úpravě. Až po změně regulace by tak bylo umožněno penzijním společnos tem umožněno zakládat PEPP. Vytvoření a registrace PEPP penzijními společnostmi by mohla být provedena skrze transformaci DPS na PEPP. Tímto krokem by došlo k minimalizaci negativních dopadů na účastníky doplňkového penzijního spoření.

208 Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 209 VOSTATEK, Jaroslav. PEPP v kontextu české penzijní reformy. Pojistné rozpravy [online]. Česká asociace pojišťoven, 2022, 2022 (39), 43-53 [cit. 2023-01-16]. Dostupné z: https://www.pojistneroz pravy.cz/aktualni-cislo.

70