Novotný: INVESTICE PENZIJNÍCH FONDŮ V ČR

ným oslabením kapitálových trhů, a sociální systémy tak nebyly stavěny na fondovém principu a na zapojení soukromých společností do poskytování sociálního zabezpečení. Po pádu komunistických režimů většina států CEE regionu pod vlivem Světové banky zavedla systém stavěný na chilském modelu důchodové reformy. Vzhledem k tomu nebylo při vytváření důchodových systémů dodržování klasické dělení na tři pilíře. 5 Příkladem takového dělení může být i Česká republika a její pokus o důchodovou reformu z roku 2011, kdy důchodové spoření (II. druhý pilíř) sloužil pouze k „od klonění“ plateb pojistného na důchodové pojištění. Tyto platby tak byly investovány v důchodových fondech společně s dalším příspěvkem účastníka. Naopak doplňkové penzijní spoření (takzvaný III. pilíř), které přetrvalo dodnes, propojuje prvky tradič ního druhého i třetího pilíře tím, že podporuje jak příspěvek účastníka, i jeho zaměst navatele. Dalším příkladem, jak je tradiční systém pilířů pozměněn v systémech států CEE regionu, je povinná účast v systému obdobném třetím pilíři, který má však být postaven na zcela dobrovolném občanském principu. Tato povinnost je například ve Slovinsku, kde je stanovena povinná účast státních zaměstnanců a zaměstnanců v rizikových po voláních. Ostatní skupiny zaměstnanců nemají povinnou účast, ale na základě ko lektivních smluv může být stanoven povinný příspěvek zaměstnavatelů na soukromé penzijní fondy zaměstnanců. 6 1.3 Vývoj důchodových fondů v ČR Monografie se v následujících odstavcích věnuje okolnostmi vzniku a vývoje dů chodových fondů v České republice. Vzhledem k tomu, že důchodové fondy jsou sta věny na dlouhodobé investice, je současný stav důchodových fondů významně ovliv ňován i úpravou, která byla dávno zrušena. Občané České republiky si mohli začít zakládat penzijní připojištění, na základě zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, od roku 1994. Při debatách o nastavení systému fondového financování důchodů, jako doplňku průběžného systé mu, bylo uvažováno o zavedení jedné z dvou rozdílných variant důchodových fondů. První z nich bylo zavedení systému zaměstnaneckého penzijního pojištění, který má značnou tradici v mnohých západoevropských zemích. Přestože Ministerstvo práce a sociálních věcí připravovalo návrh zákona, který měl zaměstnanecké penzijní po

5 KOLDINSKÁ, ŠTEFKO, (eds.). Sociální reformy ve střední Evropě – cesta k novému modelu sociální ho státu?. Praha: Auditorium s.r.o., 2011. s. 31–34. ISBN 978-80-87284-14-8. 6 OECD (2022), OECD Reviews of Pension Systems: Slovenia, OECD Reviews of Pension Systems, OECD Publishing, Paris, s. 150–189, https://doi.org/10.1787/f629a09a-en.

9