POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Obvyklým pramenem práva, který zakládal kompetenci SAK, se však staly dvou- stranné smlouvy. Příkladem mohou být výše uvedená americko-mexická komise či francouzskou venezuelská komise, existovalo jich však podstatně více. 15 Právní úpravu arbitráže pak nalézáme v řadě mezinárodních smluv, z těch starších můžeme zmínit např. Jay Treaty nebo Versailleskou smlouvu. 16 2. Smíšené arbitrážní komise – jejich povaha a charakteristické rysy Terminologicky se můžeme setkat s varietou pojmů, jako SAK, kompenzační komise či smíšené komise pro projednání nároků. Zatímco kompenzační komise reagovaly spíše na existenci velkého množství nároků vznikajících z obdobných právních a skutkových okolností ( Mass claims ), SAK byly spíše ustavovány ad hoc pro jednotlivý případ. 17 SAK měly mezinárodní charakter, a to ze dvou důvodů. Zaprvé, právním základem jejich kompetencí byla mezinárodní smlouva. Zadruhé, složení komise bylo obvykle mezinárodní, event. jediný rozhodce, pověřený rozhodnout spor, byl státním příslušní- kem státu odlišného od sporných stran. Tyto znaky odlišují SAK od národních komisí pro vypořádání nároků. 18 SAK byly pozoruhodné tím, že představovaly předzvěst přechodu od diplomatické ochrany jako výhradního způsobu uplatnění práv příslušníku jeho státem k možnosti přímého přístupu jednotlivce k řešení sporu se státem druhým. Nejednalo se tedy o v pravém slova smyslu spory mezi-státní, neboť předmětem sporu nebyl nezbytně (v dnešním chápání) nárok státu, ale jednotlivce. 19 Komisaři nejprve rozhodovali v počtu dvou. 20 Jednalo se přitom obvykle o státního příslušníka každého z nominujících států. Postupně, a to zejména v situacích, kdy nebylo možno dosíci konsensu mezi nimi, byl přizván ještě třetí komisař ( umpire ), příslušník třetího státu. 21 Existují také významné případy rozhodováním jediným roz- hodcem, jako např. v případu Ostrova Palmas. 22 V případu náhrady újmy způsobené 15 Viz Reports of International Arbitral Awards . Dostupný na: . 16 Art. VI Jay‘s Treaty – 1794 Treaty of Amity, Commerce and Navigation . Dostupný na: < http://caid.ca/ Jay1794.pdf>; čl. 13 Mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými i sdruženými s Německem a Protokol, podepsané ve Versailles dne 28. června 1919. Publ. jako 217/1921 Sb. 17 K úloze kompenzačních komisí srov. David D Caron, ‘International Claims and Compensation Bodies’ in Cesare P. R. Romano, Karen J. Alter, Yuval Shany (eds), The Oxford Handbook of International Adjudication (OUP 2013) 281. 18 C. L. Lim, Jean Ho and Martins Panarinskis International Investment Law and Arbitration Commentary, Awards and other Materials (Cambridge 2018) 5-6. 19 Heather L. Bray ‘Understanding Change : Evolution form International Claims Commissions to Investment Treaty Arbitration’ in Stephan W. Schill Christian J. Tams and Rainer Hofmann (eds.), International Investment Law and History (Elgar 2018) 113. Byť ještě v 19. století nebylo vůbec pochyb o tom, že jednotlivec neměl nároky vyplývající z mezinárodního práva, které by navíc mohl vymáhat.

20 Ibid. 21 Ibid. 22 Island of Palmas case ( Netherlands versus USA ) 2 RIAA 829-871.

135