POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Dále i vnitrostátní úpravy, které jsou zdrojem obecných zásad právních, často používa- ných SAK, se od dob jejich rozhodování proměnily. Nesmíme se přitom nechat ošálit skutečností, že uznávané knihy věnující se pokoj- nému vyřizování sporů zahrnují do svého textu také činnost SAK. 41 Tento fakt sám o sobě není vypovídající o skutečném významu jejich nálezů pro současné řešení sporů v mezinárodním právu. To může být demonstrováno roli tzv. minimálního standardu zacházení v současné době. SAK ve svých nálezech dovodily minimální standard zacházení s cizinci, který se stal podle převažujícího názoru součástí mezinárodního obyčejového práva. 42 Pokud přijmeme hypotézu, že se tento standard od doby nálezů SAK nezměnil (sic), pak tyto nálezy sehrávají úlohu i dnes. 43 Pokud minimální standard existuje v nezměněné po- době, pak se jej může cizinec (investor) právě v této jeho historické podobě domáhat proti státu. Dále je možno (a často nezbytné) tento standard vztahovat ke standardům, které jsou zakotveny v dohodách o ochraně investic, jako např. spravedlivé a rovné zacházení (SRZ) či plná ochrana a bezpečí (POB). Opět nám slouží nálezy SAK jako referenční bod, ať již pro shledání identity či rozdílu mezi POB a SRZ na straně jedné a minimálním standardem na straně druhé (k tomu viz 5 níže). Je třeba vzít v potaz též skutečnost, že zatímco SAK musely spoléhat ve značné míře na obecné zásady právní jako použitelná pravidla pro rozhodování sporů, rozhodci v rámci MIA získali průběhem času k dispozici bohatší prameny mezinárodního práva, ať již smlouvy nebo obyčeje. Některé principy, které SAK dovozovaly na základě analo- gie s instituty soukromého práva prostřednictvím obecných zásad právních, 44 mohou být dnes překonány úpravou v mezinárodních smlouvách či mezinárodních obyčejích. SAK se např. inspirovaly vnitrostátními úpravami náhrady škody vzniklé porušením soukromoprávních smluv při stanovení požadavků na reparaci materiální újmy dle mezinárodního práva. 45 Nezdá se, že by tato „metodologie“ byla bez dalšího použitelná i v rozhodování soudobých sporů mezi investorem a státem. 46 Navzdory řečenému se lze domnívat, že určité styčné plochy mezi SAK a MIA exis- tují. Zaprvé, se jedná o mechanismus řešení sporů, jímž je arbitráž (rovina procesní). Zadruhé, sdíleným předmětem činnosti SAK a MIA jsou standardy zacházení s cizinci (rovina hmotněprávní). Zatřetí, SAK a MIA (s různou intenzitou) reflektují roli jed- 41 Např. J. G. Merrills (n 24) 84-85. 42 Viz P. Dumberry, The Formation and Identification of Rules of Customary International Law in International Investment Law (CUP 2016) 96. 43 Srov. např. kritický náhled ke vztahu minimálního standardu zacházení a SRZ v S. M. Schwebel, ‘Is Neer far from Fair and Equitable?’ (2011) 24 Arbitration International 555-561. Viz rovněž výklad k tomuto případu níže. 44 Srov. Čepelka, Šturma (n 4) 11. 45 Srov. I. Marboe, Calculation of Compensation and Damages in International investment Law (2ed OUP 2017) 119. 46 Srov. však ibid., s. 120. Marboe zmiňuje, že některé investiční tribunály spoléhají na náhradu škod vzniklých porušením smlouvy dodnes, čímž nepřímo navazují také na SAK. K tomu viz také níže sub 5.

138