POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Jaroslav Větrovský se v osmé kapitole zabývá pojmem „spor“ a způsobem, jakým byl tento výraz interpretován v rozsudku MSD z roku 2016 ( Marshallovy ostrovy v. Spojené království ). Rozsudek byl podroben značné kritice. MSD bylo vytýkáno, že do posuzo vání existence sporu zavedl nové subjektivní kritérium „vědomosti“. Cílem kapitoly je ukázat, že tato kritika je z velké části neopodstatněná a že v případech, jako bylo řízení o žalobě Marshallových ostrovů, kdy žalovaný stát nereaguje na obvinění vznesená žalujícím státem, je použití tohoto kritéria legitimní. Třetí blok sdružuje kapitoly, jejichž společným jmenovatelem jsou mezinárodní in vestiční spory a investiční arbitráž. V deváté kapitole se Katarína Chovancová věnuje investičním arbitrážím v sektoru energetiky. Mezinárodní investiční arbitráže v odvětví energetiky jsou komplexní sou částí mezinárodního investičního práva, i když je jejich počet nižší, než počet arbitráží, rozhodovaných pod záštitou ICC nebo LCIA. Přesto představují velký podíl na všech registrovaných ICSID arbitrážích a stále jsou upřednostňovány před soudním řízením. Rozhodují se v nich tzv. „E & P“ spory, tzn. spory ohledně ropovodů, plynovodů, jakož i ohledně ceny zemního plynu. Uvedené spory vznikají z kapitálově náročných projektů, realizovaných ve státech, které nejsou považovány za nejbezpečnější lokality na realizaci mezinárodních investic. Mezinárodní investiční arbitráž však v současnosti prochází obdobím zásadních změn, a tak zatímco žaloby investorů v odvětví energeti ky přibývají, mezinárodní ropné společnosti se začínají obávat, že se na svůj preferova ný způsob rozhodování investičních sporů v budoucnu nebudou již moci spolehnout. Předkládaná studie naznačuje prostřednictvím analýzy čtyř případů z mezinárodní roz hodčí a soudní praxe tři aktuální problémy, typické pro danou oblast s ochranou život ního prostředí jako společným jmenovatelem, zásadně ovlivňujícím úspěšnost investorů v jejich sporech s hostitelském státě. Zdeněk Nový se v desáté kapitole zamýšlí nad významem nálezů smíšených arbit rážních komisí (SAK) pro soudobou mezinárodní investiční arbitráž (MIA). Autoři akademických publikací o MIA se samozřejmostí opírají své argumenty o názory vyjádřené v nálezech SAK. Nadto je možné zaznamenat i argumenty těmito nálezy i v reálných MIA. Autor se tedy snaží prověřit, zda mají tyto nálezy místo i v současné rozhodovací činnosti v MIA. Smysl použití nálezů SAK lze spatřovat ve třech oblas tech. Zaprvé, o právní otázce, která tvoří předmět řízení před investičním tribunálem, nebylo dosud v rámci MIA rozhodováno. Nicméně danou otázkou se zabývala SAK. Zadruhé, arbitři SAK nesledovali při svém rozhodování specifickou „logiku“ odvětví mezinárodního investičního práva a arbitráže. Z perspektivy legitimity systému MIA tedy závěrům SAK nelze vytýkat zaujetí ve prospěch investorů, které bývá v rámci sou časné kritiky MIA často kritizováno. Mezinárodní investiční tribunály mohou pomocí využití argumentace nálezy SAK ukázat, že MIA považují za integrální součástí mezi národního práva veřejného. Zatřetí, rozhodci v MIA mohou opřít své právní závěry o konzistentní posouzení určitého právního problému SAK. Legitimitu těmto závě-

14