POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Zadruhé, členové SAK nesledovali při svém rozhodování specifickou „logiku“ od- větví mezinárodního investičního práva a arbitráže. Z této perspektivy nelze závěrům SAK vytýkat zaujetí ve prospěch investorů, kteréžto bývá často zdůrazňováno jako důvod údajné nelegitimity současného systému MIA. Zdá se, že propojení mezi nálezy SAK a soudobými nálezy v MIA může připomenout, že MIA je integrální součástí mezinárodního práva veřejného. 76 Zvyšuje se tím do jisté míry legitimita MIA. Zatřetí, rozhodci v MIA mohou dospět k určitému závěru v souladu s dřívějšími nálezy jiných investičních tribunálů, které se mohou navíc shodovat s nálezy SAK. Legitimitu těmto závěrům pak dodává právě určité kontinuita řešení otázky obdob- ným způsobem v průběhu delšího časového úseku a opět nikoli pouze v rámci do- mény mezinárodní ochrany investic. Kombinace s nálezy předchozích investičních tribunálů navíc zmírňuje riziko, že argumentace SAK není překonaná pozdějším právním vývojem.

76 Srov. obecně E. de Brabandere, Investment Treaty Arbitration as Public International Law Procedural Aspects and Implications (CUP 2014).

144