POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

1. Strukturované rozhodčí doložky v mezinárodní obchodní arbitráži

Rozhodčí doložky často obsahují ujednání stran o „povinnosti řešit spory vyplývající ze smlouvy přátelsky“. Tato ujednání mohou nabývat podoby od obecné teze, že se strany zavazují řešit své spory pokud možno smírně, až po komplexní formulace obsa- hující časové lhůty nebo odkaz na určitý typ mimosoudního řešení sporu jako je např. mediace nebo odkaz na pravidla stálých rozhodčích soudů nebo jiných institucí, které nabízí služby jiných forem ADR. Pokud v určité fázi strany přestanou mít zájem na smírném řešení sporu, obvykle jedna ze sporných stran využije sjednané rozhodčí doložky a zahájí rozhodčí řízení. Otázka je, jaký vliv má případné nedodržení těchto sjednaných ujednání na rozhodčí řízení. V mnoha případech obecné konstatování v rámci smluvních ustanovení, že strany budou řešit případný spor v první řadě přátelsky nebo se v dobré víře pokusí najít smírné řešení či o mediaci, neobsahuje právně vymahatelnou povinnost pro vágnost takového ujednání. V praxi mnoho rozhodců přistupovalo k těmto ujednáním prag- maticky a nevěnovalo jim větší pozornost. Jedním z důvodů je rovněž skutečnost, že samotná rozhodčí pravidla většinou žádnou speciální úpravu ve vztahu k jiným for- Obecně lze říci, že zatím neexistuje jednotné řešení. V zásadě se nabízí dva základ- ní přístupy. První se zaměřuje na procesní sankce, v jejichž rámci lze hovořit o ne- přípustnosti žaloby, nepřípustnosti nároku, nedostatku podmínek řízení, nedostatku pravomoci rozhodce a povinnosti rozhodce rozhodčí řízení zastavit. Druhý přístup se soustřeďuje na hmotněprávní sankci v podobě nastoupení odpovědnostního vztahu porušující strany vůči druhé bez jakéhokoliv dopadu na rozhodčí řízení nebo již vy- daný rozhodčí nález. Pravděpodobně není nemožná ani kombinace těchto přístupů a jak bude demonstrováno dále i jiných řešení s cílem zajistit možnost dodatečného splnění předmětného ujednání, aniž by muselo být zahajováno rozhodčí řízení znovu. Vyloučeno není ani zohlednění úmyslného ignorovaní sjednaných podmínek před za- hájením řízení v rozhodnutí rozhodčího tribunálu o náhradě nákladů řízení. Další dimenzi této problematiky představují protinároky, kde proti sobě může stát povinnost na dodržení konciliačního mechanismu na straně jedné a zájem na hospo- dárnosti řízení, který velí projednání všech nároků v jednom řízení, na straně druhé. 4 3 Výjimkou jsou Rozhodčí pravidla ICC (2017), která v čl. 29 (6)(c) upravují specifický případ nemožnosti zahájení řízení před rozhodcem pro naléhavá opatření (emergency arbitrator), pokud se strany dohodly na jiném mimosoudním mechanismu časově předcházejícím rozhodčímu řízení a který rovněž poskytuje ochranu prostřednictvím předběžných opatření. 4 Vzhledem k omezenosti rozsahu se příspěvek touto tématikou nebude dále zabývat. mám řešení sporu před zahájením rozhodčího řízení neobsahují. 3 2. Vliv ujednání o pokojném řešení sporu na zahájení rozhodčího řízení

155