POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

síly. Nejdříve jsou prezentovány pozitivní aspekty přijetí nového zločinu, následně jsou diskutovány argumenty podporující tezi, že rozšíření jurisdikce o nový zločin efektivní pojistku vůči použití síly neposkytuje. Přestože rozšíření jurisdikce soudu je třeba vní- mat pozitivně, na základě zvážení obou skupin faktorů je vyvozeno, že přijetí zločinu agrese do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu odstrašující efekt proti použití síly mezi státy reálně nepředstavuje. Sandra Brožová, která zpracovala kapitolu 15, se zaměřuje na specifika řešení me- zinárodních sporů v oblasti sociální politiky a koordinace sociálního zabezpečení. Problematika má dvě dimenze: (1) mechanismy lidskoprávní ochrany, které jsou určeny k zajištění sociálních práv jednotlivců a (2) mezistátní spory, vznikající zejm. při admi- nistrativním zpracovávání přeshraničních případů. V první dimenzi budou objasněny charakteristiky nejvýznamnějších univerzálních a regionálních instrumentů ochrany so- ciálních práv a analyzovány zajímavé případy z poslední doby, druhá dimenze se zaměří na představení současných trendů v řešení mezistátních sporů, týkajících se většinou rozdílného výkladu právních norem, a to s důrazem na mimosoudní mechanismy a nový institut mediace před Evropským orgánem pro pracovní záležitosti (ELA). Jozef Valuch a Richard Žec v šestnácté kapitole, nazvané Mierové riešenie sporov s ohľadom na kybernetický priestor – úvahy de lege ferenda, zkoumají, jak se meziná- rodněprávní věda a pravidla řešení sporů vyrovnávají s problémy v kybernetickém pro- storu. Kapitola přibližuje vybrané návrhy de lege ferenda reflektující specifika tohoto typu prostoru a oblasti, které se jeví jako nejproblematičtější. Cílem poslední, sedmnácté kapitoly, zpracované Martinou Filippiovou, je zdůraznit význam Smlouvy o Antarktidě jako nástroje pokojného řešení sporů. Přestože lidé mají základní znalosti o Antarktidě, že je určena pro vědecké bádání a mírové účely, a někteří vědí, že Smlouvou o Antarktidě došlo ke „vzniku“ tohoto mezinárodního prostoru, málokdo si již vzpomene, co stálo za sjednáním této Smlouvy. V kapitole se autorka pokusí nastínit, jak od prvopočátků objevování Antarktidy státy začaly vznášet jednotlivé územní nároky, které postupně vedly ke sporům, a v zájmu vědy a potře- by mezinárodní spolupráce v této oblasti tyto spory vyřešily zcela unikátním způso- bem, sjednáním Smlouvy o Antarktidě. Kromě historického exkurzu přibližuje také základní ustanovení Smlouvy týkající se pokojného řešení sporů. Podrobně se věnuje poslednímu Konzultativnímu shromáždění smluvních stran Smlouvy o Antarktidě, které se konalo v létě 2019 v České republice, kde přijalo Pražskou deklaraci při pří- ležitosti 60. výročí sjednání Smlouvy o Antarktidě, v níž potvrdilo význam Smlouvy i důležitost ustanovení o územních nárocích v Antarktidě pro mezinárodní harmonii na tomto kontinentě.

16