POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

nosti je však orgánem politickým, řada států prosazovala, aby její vliv byl spíše menší nežli větší. Variantou s nejsilnějším postavením Rady bezpečnosti by byla úprava, v rámci které by vyšetřování zločinu agrese mohlo být zahájeno pouze na její žádost. O něco slab- ší alternativu by představovalo zachování všech tří možností zahájení vyšetřování – smluvní stranou, žalobcem a Radou bezpečnosti – s tím, že v případě zájmu by mohla Rada bezpečnosti určité řízení ukončit (obdoba vnitrostátní abolice). Třetí možností bylo zachování všech tří možností zahájení vyšetřování, ovšem bez možnosti takového politického zásahu. 10 Právě tato varianta v Kampale zvítězila a je pro povzbudivé, že cesta zahájení vyšet- řování smluvními stranami nebo žalobcem z vlastní iniciativy je i v případě zločinu ag- rese zachována. 11 Určité zapojení Rady bezpečnosti však existuje podle přijaté definice ve všech variantách zahájení vyšetřování. Podle přijaté úpravy v případě, že existuje opodstatněný důvod zahájit vyšetřování zločinu agrese, žalobce nejprve prověří, zda Rada bezpečnosti určila, že byl dotčeným státem spáchán útočný čin. Pokud to Rada bezpečnosti určí, může žalobce zahájit vyšetřování. Pokud ale určení útočného činu ne- provede, neznamená to automaticky, že vyšetřování zahájit nelze. V takovém případě může žalobce po šesti měsících zahájit vyšetřování zločinu agrese za podmínky, že tzv. přípravný úsek zahájení vyšetřování zločinu agrese povolil. 12 Namísto Rady bezpečnos- ti tak musí zahájení vyšetřování schválit přípravný úsek soudu sestávající z šesti soudců (nikoliv ze tří jako přípravné senáty v případě jiných zločinů). I když i tato míra zapojení Rady bezpečnosti je předmětem kritiky, 13 ve skutečnosti je namístě hodnotit pozitivně fakt, že lze zahájit vyšetřování smluvní stranou nebo žalobcem, a to i bez přímé podpory Rady bezpečnosti OSN. V případě oznámení Radou bezpečnosti lze zločin agrese vyšetřovat bez omezení na smluvní strany Druhým optimistickým faktorem, který je třeba zmínit, je skutečnost, že i kdyby agresor byl občanem nesmluvní strany Římského statutu a kampalského dodatku, v případě oznámení ( angl. referral) dané situace soudu ze strany Rady bezpečnosti OSN – prostřednictvím rezoluce podle kapitoly VII Charty OSN – bude soud na- dán jurisdikcí nad zločinem agrese spáchaném občanem tohoto státu. 14 Jinými slovy, v případě podpory Rady bezpečnosti nebude Mezinárodní trestní soud omezen pouze 10 Je ovšem třeba upozornit, že čl. 16 Římského statutu, který se vztahuje na všechny zločiny, umožňuje Radě bezpečnosti na dobu 12 měsíců určité vyšetřování odložit. Tento článek však dosud nebyl použit. 11 Greg Gordon, ‘Greg Gordon on the Review Conference and Aggression’ (2010) Opinio Juris cit. 11. 11. 2019. 12 Čl. 15 bis odst. 6-8 přílohy I, Res RC/Res.6. 13 Pulkit Tare and Garima Tiwari, ‘Crime of Aggression: Demystifying the Rough Edges from Kampala to Rome’ (2016 – 2017) 16 ISIL YB Int’l Human & Refugee L 84, 103-107. 14 Čl. 12 odst. 2 Římského statutu.

177