POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Jurisdikce se nevztahuje na občana nesmluvní strany ani když útok proběhne na území strany smluvní S přijetím nového zločinu agrese do jurisdikce soudu byla vytvořena určitá dvoj- kolejnost jeho jurisdikce. První tři zločiny (genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny) totiž lze vyšetřovat na základě územní jurisdikce státu. 20 To znamená, že když občan nesmluvní strany spáchá kterýkoliv z těchto zločinů na území strany smluvní, soud je nadán jurisdikcí a daný zločin smí vyšetřovat. Jinak je tomu ovšem v případě zločinu agrese. Nová definice uvádí, že pokud byl zločin agrese spáchán občanem 21 nesmluvní strany nebo na jejím území, soud jurisdik- cí nadán není. 22 V praxi to znamená, že pokud občan nesmluvní strany spáchá zločin agrese na území strany smluvní, soud se případem zabývat nemůže. 23 Teritoriální juris- dikce napadeného státu se tedy – na rozdíl od prvních tří zločinů – nepoužije. To v realitě významně snižuje míru právní ochrany přistupivších států. Zatímco v případě genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů jsou chráněny proti zásahu kteréhokoliv státu, pokud by k němu došlo na jejich území, v případě zločinu agrese by agresorem musela být smluvní strana. V opačném případě se Mezinárodní trestní soud situací nebude moci zabývat. Jurisdikce se nebude vztahovat na občana smluvní strany Římského statutu, která nepřijala dodatek, ani když útok proběhne na území smluvní strany kampalského dodatku Přestože se v roce 2010 v Kampale podařilo přijmout kompromisní definici, v průbě- hu následujícího období se začaly diskutovat určité nejasnosti její formulace, které mo- hou ústit v rozdílné (a přitom stále právně racionální) interpretace. Nejpodstatnějším problémem tohoto druhu byla otázka, zda se bude jurisdikce soudu nad novým zloči- nem aplikovat na občana smluvní strany Římského statutu, která nepřijala kampalský dodatek o zločinu agrese, pokud útok provede na území smluvní strany Římského statutu i kampalského dodatku. 24 Tato otázka byla hlavním předmětem sporů na akti- vační konferenci v New Yorku v roce 2017. Příznivci širší ochrany ( angl. camp protection) argumentovali, že jurisdikce soudu nad zločinem agrese byla v Římském statutu uvedena od samého počátku, 25 a tedy přestože byl zločin definován později, smluvní strany již při ratifikaci Římského statutu souhlasily s tím, že jurisdikce soudu se na ně bude vztahovat, pokud napadnou stát, který se poz- 20 Čl. 12 odst. Římského statutu. 21 Pro překlad slova national používá oficiální překlad Římského statutu slovo „občan“, definice zločinu agrese pak „státní příslušník“. 22 Čl. 15 bis odst. 5 přílohy I, Res RC/Res.6. 23 Výjimku by představovalo pouze oznámení situace Radou bezpečnosti OSN soudu podle čl. 13 (b) Římského statutu. 24 Relevantní znění přijaté úpravy obsahuje čl. 15 bis odst. 4 přílohy I, Res. RC/Res.6. 25 Čl. 5 Římského statutu v původním znění.

179