POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

ději k dodatku o zločinu agrese připojí. Tato argumentace klade důraz na čl. 5 odst. 1 ve spojitosti s čl. 12 odst. 1 Římského statutu. 26 V takovém případě by aktivace nového dodatku právně chránila státy, které jej ratifikovaly, proti možnému útoku ze strany všech 123 států, které jsou v současné době smluvními stranami Římského statutu. Druhý tábor ( angl. camp consent) však byl toho názoru, že na státy, které sice ratifi- kovaly Římský statut, avšak nepřipojily se ke kampalskému dodatku, jurisdikci soudu nad zločinem agrese využít nelze, ani kdyby útok proběhl na území smluvní strany kampalského dodatku. Tato argumentace klade důraz na čl. 121, odst. 5 věta druhá Římského statutu. 27 V tomto případě by aktivace právně chránila státy, které dodatek ratifikovaly, proti případnému útoku ze strany současných 39 smluvních stran kam- palského dodatku. 28 V rámci jednání v New Yorku nakonec zvítězila druhá jmenovaná, tedy užší inter- pretace, která je obsažená v závěrečné rezoluci. 29 Tu je možné považovat za pozděj- ší dohodu ve smyslu Vídeňské úmluvy o smluvním právu 30 a očekává se, že soudci Definice zločinu agrese v čl. 8 bis odst. 1 uvádí, že zločin agrese znamená „ plánování, přípravu, zahájení nebo provedení útočného činu, který svou povahou, závažností a rozsa- hem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených národů, osobou v postavení, které jí umožňuje efektivně vykonávat kontrolu nad státem nebo řídit jeho politické nebo vojenské akce.“ Z textu tedy jasně vyplývá, že nikoliv jakékoli porušení zákazu použití síly zakotve- ném v Chartě OSN bude trestné, ale pouze „zjevné porušení“ Charty OSN. Práh trestnosti je tedy záměrně nastaven relativně vysoko, a to z toho důvodu, aby sporné případy vojenských intervencí, které lze zdůvodnit například argumentem humanitární intervence, 31 nebylo možné kriminalizovat. Tato „šedá zóna“ tedy může 26 Stefan Barriga, ‘The scope of ICC jurisdiction over the crime of aggression: a different perspective’ (2017) EJIL: Talk! cit. 11. 11. 2019. 27 Dapo Akande, ‘The ICC Assembly of States Parties Prepares to Activate the ICC’s Jurisdiction over the Crime of Aggression: But Who Will be Covered by that Jurisdiction?’ (2017) EJIL: Talk! cit. 11. 11. 2019. 28 Údaje o smluvních stranách Římského statutu a kampalského dodatku jsou uvedeny k červnu 2020. 29 Resolution ICC-ASP/16/Res.5: Activation of the jurisdiction of the Court over the crime of aggression (14 December 2017). Více o průběhu aktivační konference Kristina Horňáčková, ‘Mezinárodní trestní soud může stíhat jednotlivce odpovědné za zločin agrese’ (2018) Bulletin Centra pro lidská práva a de- mokratizaci cit. 11. 11. 2019. 30 Čl. 31 odst. 2 Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Srov. Dapo Akande, ‘Treaty Law and ICC Jurisdiction over the Crime of Aggression’ (2018) 29 EJIL 939. 31 Více k tomuto tématu Tom Ruys, ‘Criminalizing Aggression: How the Future of the Law on Use of Force Rests in the Hands of the ICC’ (2018) 29 EJIL 887, 902-906. Mezinárodního trestního soudu budou tuto interpretaci respektovat. Útok by musel představovat „zjevné porušení“ Charty OSN

180