POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Sýrie) a o stát Amurru na pobřeží Středozemního moře (toto území dnes patří částečně Sýrii a částečně Libanonu). Město Kadeš bylo jižní obrannou baštou Chetitů. 5 Co se týká království Amurru, jeho vládce Abdi-Aširta přísahal věrnost faraonu Achnatonovi (Amenhotepovi IV.), 6 avšak jeho syn Aziru, když se dostal k moci, tajně vyjednával s Chetity a nakonec přísahal věrnost chetitskému králi Šuppiluliumašovi I. 7 Kdestabilizaci regionu došlo především zánikem mocného království Mitanni. Toto království rozvrátili právě Chetité a zaujali jeho místo na mapě tehdejšího Blízkého Východu. A malé státy na nové hranici mezi Chetitskou říší a Egyptem se staly předmětem sporu těchto dvou velmocí. Sethi I. získal Kadeš a Amurru opětovně pro Egypt, avšak Muvatalliš si porážku v první bitvě u Kadeše nechtěl nechat líbit, a tak shromáždil obrovskou armádu, aby čelil Sethiho synovi Ramessovi, který v květnu 1274 vyrazil se svým vojskem z hlavního města Pi-Ramesse chetitskému králi v ústrety. 8 Bitva mezi faraonem Ramessem II. a chetitským králem Muvatallišem dopadla po- dle převážné většiny pramenů nerozhodně, přičemž obě strany si ovšem přisvojovaly vítězství, zejména Ramesse II. zaznamenal bitvu jako svůj triumf na mnoha chrámo- vých reliéfech. Obě armády utrpěly těžké ztráty, došlo takřka k vyvraždění dvou divizí egyptské armády. Po bitvě zůstala oboustranná sféra vlivu zachována. Egypt si pone- chal panství nad Palestinou a nad pobřežními městy až k Byblu a Simyře. Nad zbyt- kem, tedy především nad dnešním územím Sýrie, vládli opětovně Chetité. 9 Fakticky tedy Chetité uhájili svou sféru vlivu, zatímco Egypťané se museli stáhnout a zanechat pokusů o znovuzískání oblastí, které kdysi spadaly do jejich sféry vlivu. Chetitská říše se rozkládala na území dnešního Turecka, bez jistých oblastí, a navíc na území části okolních států, především Sýrie (jih dnešní Sýrie však spolu s dalšími oblastmi spadal pod sféru vlivu Egypta). Jsme ve 13. století před Kristem, 19. dynastie v Egyptě. Vraťme se ale ke smlouvě, ta byla uzavřena 21. rok (1. měsíc 2. sezony, 21. den) vlá- dy Ramesse II. Byla v původním znění sepsána na stříbrných tabulkách (destičkách). Stříbrné tabulky vysloužily smlouvě název stříbrná smlouva, někdy se jí říká věčná smlouva (neměla časové ohraničení, řekli bychom, že byla uzavřena na dobu neurčitou a v platnosti zůstala až do pádu Chetitské říše, 10 vlastně nikdy nebyla porušena) nebo se jí říká Kadešská smlouva (tak ji budeme nazývat i my pro účel tohoto příspěvku), i když bitva u Kadeše se datuje k roku 1274 př. Kr. 11 (5. rok vlády Ramesse II.), v ní bojoval Ramesse II. osobně proti králi Muvatallišovi, zatímco smlouva je datována 5 Margaret Oliphantová, Atlas starověkého světa: Po stopách významných civilizací dávných dob (Gemini 1993), p. 55. 6 Jednalo se tedy o egyptskou provincii. 7 Trevor Bryce, ‘The „Eternal Treaty“ from the Hittite Perspective’ accessed 7 November 2019, p. 6. 8 Ibid. 9 Alfred Jepsen, Královská tažení ve starém Orientu: Od Sihuneta k Nabukadnezarovi (Vyšehrad 1997), p. 101. 10 Někdy okolo roku 1200 př. Kr., rozložily ji tzv. mořské národy. 11 Někteří autoři uvádějí jinou dataci. Na 5. roku vlády Ramesse II. však panuje shoda.

18