POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Čl. XI Smlouvy obsahuje standardní ustanovení obsažené v mezinárodních smlou- vách týkající se pokojného řešení sporů. Dle odst. 1 tohoto článku tak v případě sporu vzniklého z výkladu či provádění Smlouvy se mají smluvní strany konzultovat, aby spor vyřešily jednáním, šetřením, zprostředkováním, smírčím, rozhodčím či soudním řízením, případně jinými pokojnými prostředky, které si zvolí. Pokud nedojde k vy- řešení sporů ani jedním z výše popsaných způsobů, mohou dané smluvní strany dle odstavce 2 předložit spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru, avšak pouze se souhlasem všech zainteresovaných stran daného sporu. Nedojde-li ke shodě o předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru, jsou dané smluvní strany povinny i nadále usilovat o vyřešení sporu nejrůznějšími pokojnými prostředky. 7. Konzultativní shromáždění smluvních stran Smlouvy o Antarktidě Dle čl. IX odst. 1 Smlouvy o Antarktidě se smluvní strany Smlouvy, tj. původ- ních 12 signatářů, sešly do 2 měsíců od vstupu Smlouvy v platnost, a to v australské Canbeře od 10. do 24. července 1961. Další setkání bylo od 18. do 28. července 1962 v argentinském Buenos Aires. Následující zasedání se uskutečňovala jednou za dva roky. Teprve od 90. let 20. století lze až na výjimky zaznamenat každoroční setkání zástupců smluvních stran. 40 Smlouva o Antarktidě v uvedeném odstavci ponechává na smluvních stranách ter- míny a místa pro vzájemné konzultace o otázkách Antarktidy, které představují obecný zájem. Praxí se postupně vytvořilo abecední pořádání těchto konzultativních shromáž- dění dle názvu státu v angličtině. V této souvislosti je však třeba podotknout, že byl rozšířen okruh států, které se těchto shromáždění aktivně účastní, a to dle odstavce 2 čl. IX Smlouvy. V souladu s tímto ustanovením tak státy, které se stanou smluvní stranou Smlouvy, a projevují svůj zájem o Antarktidu tím, že vykonávají podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost, jako je vybudování vědecké stanice nebo vyslání vě- decké výpravy, mohou mít právo jmenovat zástupce na toto shromáždění. Ovšem jak je z dikce ustanovení zřejmé, musí se jednat o podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost, nestačí proto vyslání jedné či dvou expedic do Antarktidy. Kromě České re- publiky a původních 12 států tuto podmínku splnilo dalších 16 států. 41 Československo se stalo smluvní stranou Smlouvy dne 14. června 1962. 42 Od roku 2007, kdy byla slavnostně uvedena do plného provozu nově zbudovaná česká polární stanice Johanna Gregora Mendela 43 , tak má Česká republika vědeckou stanici v Antarktidě. Díky tomu byly naplněny podmínky čl. IX odst. 2 Smlouvy a dne 18. dubna 2013 byla předložena depozitáři Smlouvy (Spojené státy americké) žádost České republiky o získání tzv. konzultativního statusu. Na XXXVI v Bruselu byla tato žádost konzulta- 40 List of meetings accessed 10 November 2019. 41 Parties accessed 10 November 2019. 42 Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 76/1962 Sb. o Smlouvě o Antarktidě ze dne 11. července 1962. 43 Pavel Prošek, ‘Stavba stanice’, in Pavel Prošek a kol., Antarktida (Praha: Academia, 2013) 227.

219