POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

v konkrétní oblasti. Kadešská smlouva je také mnohem detailnější a propracovanější. Někteří autoři označují za smlouvu, resp. minimálně za její potvrzení i ustanovení vyrytá na tzv. supí stéle z období okolo 2450 př. Kr. (čili ještě starší dokument). Tato stéla je k vidění v pařížském Louvru. Řeší dlouhý územní spor mezi mezopotamskými městskými státy Lagaš a Umma a stvrzuje vítězství krále Eannatuma z Lagaše nad vládcem státu Umma. 40 Rovněž smlouva uzavřená mezi Narám-Sínem, vládcem Akkadské říše, a jeho pro tějškem (jehož jméno se nedochovalo) ze státu Elam je starší než Kadešská smlouva, pochází z období okolo roku 2250 př. Kr. Prohlédnout si ji můžeme opět v Louvru. 41 Avšak tato smlouva je podobně jako smlouva mezi městskými státy Ebla a Abarsal nereciproční. Smlouva představuje dlouhou přísahu vládce Elamu, který se zavazuje Narám-Sínovi. Vládce Elamu o sobě píše v textu smlouvy v první osobě a Narám-sína oslovuje „Ty“ nebo jeho jménem. Účelem smlouvy bylo poskytnutí vojenské pomoci. Král Elamu považuje nepřátele Narám-Sína za své nepřátele a jeho přátele za své přá tele. V případě konfliktu se zavazuje poskytnout Narám-Sínovi a jeho spojencům pod poru svých vojsk. Dále se zavazuje pěstovat kult Narám-Sínovy osobnosti vztyčením jeho sochy. Pokud bychom chtěli namítnout, že z hlediska dnešní mezinárodněprávní terminologie se jedná spíše o jednostranné prohlášení než o mezinárodní smlouvu, musíme dodat, že tento dokument sice zakládá povinnost vládce státu Elam přizpůso bovat svou zahraniční politiku politice Akkadské říše, ale zároveň garantuje státu Elam vnitřní nezávislost na Akkadské říši. Takových smluv existovala pravděpodobně celá řada, zachoval se jich však pouhý zlo mek. Zejména vládci Chetitské říše uzavírali – ještě před Chatušilišem III. – mezinárodní smlouvy často. A mimochodem Chatušiliš III. neuzavřel smlouvu pouze s Ramessem II., ale např. také s Bentešinou ze státu Amurru (vazalského státu Chetitské říše). 42 Zajímavá byla i procedura sjednávání smluv a proces jejich ratifikace, resp. výměny ratifikačních listin, doprovázený často výměnou darů mezi stranami. Uzavírání smluv doprovázely ceremonie jako přísahy bohům a vypouštění ptáků k nebesům. Na těchto příkladech starověkých smluv je vidět, proč Kadešská smlouva bývá vy zdvihována jako ta nejdůležitější z nich. Přináší celou řadu institutů mezinárodního smluvního práva, které jsou platné dodnes. Někteří autoři dokonce hovoří o „l´ordre de Qadesh“ 43 , jakémsi mezinárodním právním řádu, založeném na rovnosti stran, re ciprocitě práv a povinností a zásadě pacta sunt servanda . Nicméně ani smlouva mezi 40 Raymond Westbrook, A history of ancient Near Eastern Law : Volume 1 (SBL Press 2017), p. 246. 41 Je psána elamsky, avšak akkadským klínovým písmem, nikoli původním elamským obrázkovým pís mem. Akkadské klínové písmo v této době začíná nahrazovat elamské obrázkové (protoelamské) písmo. 42 Kenneth A. Kitchen and Paul J. N. Lawrence, Treaty, Law and Covenant in the Ancient Near East: Part I – the Texts (Harrassowitz Verlag 2012). 43 Pierre Marie Dupuy, ‚Origin and Evolution of the International Legal Order / Origine et évolution de l´ordre juridique international‘, in Pierre Marie Dupuy and Vincent Chetail (eds), The Roots of International Law / Les Fondements Du Droit International (Martinus Nijhoff 2013), s. 391.

27