POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

na repatriaci válečných zajatců první světové války z východní Evropy, na otázky etnických menšin a reciproční výměnu menšinového obyvatelstva mezi státy, na internacionalizaci zdravotních standardů atd. “ 5 Poukazování na selhání SN při zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti by tedy nemělo zcela zastínit některé její zásluhy a aktivity před a během samotného válečného konfliktu. Na pomoc uprchlíkům byl v rámci SN zřízen např. Nansenův úřad pro uprchlíky [Nansen International Office for Refugees], vydávající pasy pro uprchlíky mj. z Rakouska, Československa a Německa. V r. 1947 se v rámci OSN přetvořil v Mezinárodní organizaci pro uprchlíky [International Refugee Organization] a poslé- ze v r. 1951 v Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky [UN High Commissioner for Refugees – UNHCR]. Za svou činnost při pomoci uprchlíkům z nacistického Německa a států jím okupovaným získal Nansenův úřad v r. 1938 Nobelovu cenu míru. Stejného ocenění se dočkal v r. 1951 jeho poválečný nástupník, UNHCR. 6 Lze tedy říci, že byť SN během války vyvíjela jen zlomek svých původních aktivit s méně než stovkou zaměstnanců původně asi 700-členného sekretariátu, stále půso- bila ve svém původním sídle v Paláci národů v Ženevě a zajišťovala nezbytnou konti- nuitu, aby se mohla vrátit ke svému původnímu mandátu v poválečných časech. A její válečné působení a poválečný zánik, resp. znovuzrození v podobě OSN, je nerozlučně spjato s irským diplomatem Seánem Lesterem. 2. Válečné období a volba Seána Lestera generálním tajemníkem s mandátem 1940–1946 Seán Lester se stal v pořadí třetím generálním tajemníkem SN, tedy nejvyšším před- stavitelem jejího stálého sekretariátu. 7 Jistě není náhodou, že byl občanem neutrálního Irska, což mu mohlo usnadnit jeho působení během válečného konfliktu. S. Lester byl ovšem zároveň zkušeným diplomatem, jenž od r. 1929 působil při SN v Ženevě jako stálý představitel Irska a v r. 1937 se stal náměstkem francouzského generálního tajemníka Josepha Avenola, tedy druhým nejvýše postaveným úředníkem organizace. 8 Při hledání jeho nástupníka pak byl první volbou. 5 ŠárkaWaisová: Mezinárodní organizace a režimy ve středovýchodní Evropě , Eurolex Bohemia, 2003, s. 50-51. Obdobně Alvin LeRoy Bennett: International Organizations: Principles and Issues , 5. vyd., Prentice Hall, New Jersey, 1991, s. 36-37. Přehledný popis aktivit SN a jejich institucionálního rámce v oblastech mj. ochrany uprchlíků, národnostních menšin, sociálních práv (vč. ochrany práv žen a dětí), ekonomické spolupráce, boje proti drogám (jako opium, morfium, heroin a kokain) a mezinárodní zdravotnické spolupráce je obsažen v dokumentu History of the League of Nations (1919–1946) , UNOG Library, Registry, Records and Archives Unit, dostupný na: , navštíven 9. dubna 2020. 6 History of the League of Nations (1919–1946), s. 13. 7 Předchozí dva generální tajemníci byli občané Spojeného království (Sir Eric Drummond, 1920 – 1933) a Francie (Joseph Avenol, 1933–1940), jako dvou vítězných mocností v 1. sv. válce a nejvlivnějších členů SN. 8 Pro úplnost je vhodné uvést, že s ohledem na nutnost urychleně zbavit funkce J. Avenola z důvodů jeho sympatií k vichystické vládě ve Francii a neakceptovatelné toleranci vůči nacistickému Německu, byl

45

Made with FlippingBook Learn more on our blog