POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

vyjednávacím partnerem (a částečně protivníkem) Wlodzimierzem Moderowem, jenž byl předsedou vyjednávacího výboru OSN ( angl. UN Negotiating Committee), pak v Ženevě dne 18. dubna 1946 podepsal dohodu o předání veškerého majetku OSN. 12 Výsledek expertních jednání o majetkovém transferu pak ovšem ještě musel schválit vrcholný orgán SN, její Shromáždění. Poslední 21. řádné Shromáždění SN proběhlo od 8. do 18. dubna 1946 v Ženevě, a v jeho rámci byl schválen i převod majetku na OSN. Bylo to učiněno formou přijetí rezoluce o zániku SN (s účinností k 19. dubnu 1946) 13 , s výjimkou Likvidační komise (Board of Liquidation). Bod 1 odst. 1 rezoluce stanovil: „With effect from the day following the close of the present session of the Assembly, the League of Nations shall cease to exist except for the sole purpose of the liquida- tion of its affairs as provided in the present resolution. “ [S účinkem ke dni následujícímu ukončení současného zasedání Shromáždění, Společnost národů zanikne, s výjimkou výhradně k účelům vypořádání jejích záležitostí, jak je uvedeno v této rezoluci.] Bod 1 odst. 2 rezoluce pak vyzýval k co nejrychlejšímu průběhu likvidace majetku: „ The liquidation shall be effected as rapidly as possible and the date of its completion shall be notified to all the Members by the Board of Liquidation provided for in paragraph 2 .“ [Likvidace a vypořádání budou provedeny, co nejrychleji to bude možné a datum je- jich dokončení bude oznámeno všem členům Likvidační komisí, zřízenou dle bodu 2.] V rámci historicky posledního Shromáždění SN pak mohl Lord Robert Cecil, brit- ský diplomat a politik a jeden ze zakladatelů SN, ve svém vystoupení prohlásit: „ The League is dead, long live the United Nations! “ [Společnost je mrtvá, ať žijí Spojené náro- dy!] Jenže SN ještě úplně mrtvá nebyla; nadešla totiž zásadní druhá fáze likvidace ma- jetku a vypořádání jejích závazků, kterou provedla k tomu zřízená Likvidační komise. 4. Činnost a výstupy Likvidační komise Likvidační komise byla zřízena na základě bodu 2 rezoluce z 18. dubna 1946 a sklá- dala se z 9 členů z následujících států: Bolívie, Číny, Československa (JUDr. Jaromír Kopecký), 14 Francie, Indie, Norska, Jižní Afriky, Švýcarska a Spojeného království. Dle bodu 3 rezoluce z 18. dubna 1946 byl za činnost Likvidační komise zodpovědný gene- rální tajemník SN a ukončením likvidace mu končil mandát. Pokud by z jakýchkoliv důvodů byl generální tajemník nečinný, měla Likvidační komise pravomoc jmenovat nit inspekci a soupis majetku. Proti tomuto postupu se pak S. Lester musel písemně ohradit v dopise W. Moderowi. Viz Torsten Kahlert: “The League is dead, long live the United Nations” – The Liquidation of the League and the transfer of assets to the UN , dostupné na: , navštíven 10. dubna 2020. 12 Chronology of the League of Nations , UNOG Library, Registry, Records and Archives Unit, dostupné na: , navštíven 9. dubna 2020. 13 Pro rezoluci hlasovalo všech 34 přítomných členských států. V té době měla SN 44 členů, ne všichni však byli na 21. Shromáždění zastoupeni. Viz Myers, s. 330-31. 14 Viz podrobněji Jaromír Kopecký: Paměti diplomata , Torst, Praha, 2004.

47