POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

stranám nebo je zmocňují k akcím, které by byly jinak protiprávní. Velká část rezolu cí RB se zabývá konkrétní mezinárodní situací nebo existujícím sporem. Otázka, zda by MSD měl mít pravomoc soudně „přezkoumávat“ (judically review) rozhodnutí RB se zdá být, nebo až do nedávna zdála být, z říše fantazií. Je však sku tečností, že v posledních letech se tato otázka vynořila v některých kauzách před MSD i jinými mezinárodními soudy a je diskutována i v odborných kruzích. K posílení této tendence mezi nestálými členy RB a dalšími členy OSN přispívá často i nespokojenost nebo i zklamání z mnohdy neuspokojivé činnosti RB. Příspěvek se omezuje na otázky soudního přezkumu či revize rozhodnutí RB ze strany MSD. V odborných kruzích se diskutuje širší téma soudního přezkumu chování mezinárodních organizací. 3 Příspěvek zkoumá možnosti soudního přezkumu rozhodnutí RB ve světle Charty OSN a juris dikce MSD. V této souvislosti se příspěvek zabývá i úlohou RB při řešení meziná rodních sporů a související činností MSD podle Charty. Pozornost je věnována také některým rozsudkům a posudkům MSD, z nichž je dovozována možnost věcného pře zkoumání rozhodnutí RB. Soudní kontrola či přezkum právních rozhodnutí je běžnou záležitostí vnitrostátních právních systémů, vycházejících z ústavní dělby moci. Jiná je však situace ve vztazích mezi orgány OSN. Hovoříme-li o soudním přezkumu či revizi rozhodnutí RB, je patrné, že v mezinárodním právu není nikde přesně vymezen ani pojem „judicial review“, který může mít různý obsah v jednotlivých právních řádech. Není ani pochyb o tom, že případný přezkum rozhodnutí RB úzce souvisí i s jejich samotnou interpretací. 1. Charta OSN a přezkum rozhodnutí RB Je třeba zdůraznit, že kapitola XIV Charty věnovaná činnosti MSD ani samotný Statut MSD možnost soudního přezkumu rozhodnutí RB nezmiňují. Možnost soud ního přezkumu těchto rozhodnutí nevyplývá ani z žádného dalšího ustanovení Charty. Podle čl. 24 (1) Charty členské státy OSN „svěřily“ RB „základní odpovědnost za udr žování mezinárodního míru a bezpečnosti“ s tím, že při plnění těchto úkolů RB jedná jejich jménem. Členské státy se zavázaly, že „přijmou a provedou rozhodnutí Rady bezpečnosti v souladu s touto Chartou“ (čl. 25). Právě dovětek „v souladu s Chartou“ (in accordance with the present Charter) se stal předmětem interpretačních nesrov nalostí. Podle některých názorů tato dikce znamená, že samotné rozhodnutí RB musí být v souladu s Chartou. Podle jiného stanoviska se jedná pouze o závazek členských států, že provedou rozhodnutí Rady, jak to předpokládá Charta. Podle dalšího názoru má MSD právo nerespektovat či ignorovat rozhodnutí Rady, která nejsou v soula du s cíli Charty, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou tato rozhodnutí „intra vires“ 4 . 3 LAUTERPACHT, E. Judicial Review of the Acts of International Organizations, in: DE CHAZOUR NES, L. B., SANDS, Ph. International Law, The International Court of Justice and Nuclear Weapons, Cambridge University Press 1999, s. 96; viz též “Separate Opinion” autora in: Application of the Genocide Convention Practical Measures, Order of 13 September 1993, ICJ Reports 1993, s. 325. 4 Viz k tomu např. ROBERTS, K., Second-Guessing the Security Council: The International Court

74