POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Posoudit, zda rezoluce RB je či není v souladu s cíli Charty, bude většinou dosti obtíž- né a MSD tak ani nemůže učinit z vlastní iniciativy. Ke kontraverzním otázkám patří i idea, že MSD může v rámci systému OSN vyplnit mezeru v normotvorné pravomoci (in law-making power) tím, že bude jednat jako určitý druh ústavní kontroly vůči nově propagované pravomoci Rady. 5 Po celou dobu existence Charty až do nedávné doby platilo obecné přesvědčení, že rezoluce RB nepodléhají revizi MSD. 6 Samotná Charta v čl. 92 označuje Statut za svou „integrální část“. Určení, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útočnému činu, patří do výlučné kompetence RB a lze si jen těžko představit, že by měl mít v této oblasti pravomoc přezkumu MSD bez zásadní revize samotné Charty OSN. Řada významných mezinárodních právníků zastává názor, že MSD nemá pravomoc právně revidovat rezoluce RB. 7 2. Travaux préparatoires Charty OSN v otázkách soudního přezkumu Proti soudnímu přezkumu aktů RB hovoří travaux préparatiores z přípravy Charty r. 1945 v San Francisku. Na konferenci byl odmítnut belgický návrh na přezkumnou pravomoc MSD při předběžném posouzení kompetence jednotlivých orgánů OSN v jejich činnosti. Podle Charty OSN je právem každého orgánu OSN interpretovat své vlastní kompetence. Belgická delegace navrhovala zařadit do kapitoly VI o pokojném řešení sporů ustanovení, aby každý stát jako strana sporu před RB měl právo požádat tehdy ještě SDMS o posouzení, zda doporučení nebo rozhodnutí, porušují jeho zá- kladní práva (essential rights). V případě, že by Dvůr dospěl k závěru, že taková práva nebyla respektována nebo jsou ohrožena, měla Rada věc znovu posoudit nebo ji pře- dat VS k rozhodnutí. Cílem belgického návrhu bylo chránit základní právo státnosti (an essential right of statehood), vyplývající z pozitivního mezinárodního práva před porušením ze strany Rady. Proti návrhu se vyslovily sovětská, americká, francouzská i britská delegace, tedy především státy, které očekávaly, že se stanou stálými členy RB. Podle ruského zástupce by návrh oslabil postavení RB, která by se podle návrhu mohla stát dokonce žalovanou stranou. Americký zástupce poukazoval na dostačující povin- nost RB jednat v souladu s účelem a zásadami Charty s ohledem na zásady spravedl- nosti a mezinárodního práva. Francouzský delegát navrhoval vyjasnění rozdílů mezi of Justice and its Powers of Judicial Review, 7 Pace International Law Review 1995, Issue 2, s. 289. ROBERTS zde cituje D. BOWETTA a jeho Lecture at the British Institute for Internatinal and Comparative Law na téma „Judicial and Political Functions of the Scurity Council and the International Court of Justice“ z 17. 2. 1994. Právními úkony „intra vires“ se rozumí jednání osob nebo společností v rámci jejich pravomocí viz Black’s Law Dictionary, St. Paul, West Publishing 1990, s. 823. 5 McWHINEY, Ed. The International Court as Emerging Constitutional Court and the Coordinate UN Institutions (Especially the Security Council): Implications of the Aerial Incident at Lockerbie, 30, CYIL 1992, s. 261. 6 ROSENNE, Sch. The Law and Practice of the International Court, Martinus Nijhoff 1985, s. 74. 7 Srov.: That was the San Francisco decision to withhold from the Court any power of judicial review”, FALK, R. Reviving the World Court, University Press of Virginia, 1986, s. 162.

75