POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

doporučeními a rozhodnutími RB a požadoval vypracování záruk, že RB bude plnit své úkoly v souladu s právem a spravedlností. Delegace VB zase uváděla, že belgic ký návrh dodatku by vedl k vtažení MSD do politických a nikoli právních otázek. 8 Ve prospěch belgického návrhu se vyslovila Kolumbie. Belgie tento návrh stáhla poté, co se jí dostalo ujištění, že doporučení RB nebudou mít obligatorní účinek. V květ nu 1945 Belgie předložila „Komisi pro právní problémy“ návrh na určení „interpre tativního orgánu“ pro některé části Charty. V diskusi se objevily návrhy, aby takovým orgánem bylo „Valné shromáždění“, „společná konference“, „výběr expertů ad hoc“ a také MSD. Komise nakonec tento návrh odmítla s tím, že není třeba, aby Charta obsahovala ustanovení o interpretaci pravomocí RB a dalších orgánů. Na konferen ci se naopak prosadilo stanovisko, že orgány OSN mají možnost požádat ve sporné věci o posudek Soud nebo vytvořit ad hoc výbory či k nalezení řešení využít zvláštní konferenci. 9 Závěry vyplývající z travaux préparatoires“ jsou silným podpůrným argu mentem proti přezkumu rozhodnutí a doporučení RB soudními orgány, včetně MSD. Někteří autoři přesto dokazuji, že „částečná revize“ nebo přezkum jsou stále možné. Podle jednoho názoru z travaux préparatoires nevyplývá, že byla odmítnuta myšlenka soudní revize aktů RB per se, neboť šlo pouze o odmítnutí „procedury“ 10 . Podle jiného autora z travaux préparatoires Charty nelze vyvodit, že jsou vyloučeny všechny formy soudního přezkumu, neboť soud má právo ignorovat „obecně neakceptovatelnou in terpretaci“ Charty jiným orgánem. 11 Byl vysloven i názor, že popření autority MSD pro přezkum rozhodnutí ještě neznamená odmítnutí pravomoci MSD „interpretovat“ Chartu. Podle dalšího názoru může MSD jaksi druhořadě nebo dodatečně určit pří slušnou jurisdikci jednotlivých orgánů OSN. 12 Objevilo se i stanovisko, podle něhož termín „hlavní soudní orgán OSN“ může pro MSD implikovat právo zkoumat plat nost aktů jiných orgánů OSN, pokud s tím bude „většina států souhlasit“. 13 3. Úloha Rady bezpečnosti OSN podle kapitoly VI a VII Charty Charta v čl. 24(2) stanoví, že RB při výkonu svých úkolů postupuje „podle cílů a zá sad Organizace spojených národů“, které jsou vymezeny v kapitole I, v článcích 1 a 2 i samotné preambuli. Zvláštní pravomoci RB pak stanoví kapitoly VI, VII, VIII a XII. 8 Doc. 2, G/7 (k) (1), 3 U.N.C.I.O. Docs. 335, 336, 1945; Doc. 433, III(2)15, 12 U.N.C.I.O. Docs 47, 48, 1945. K tomuto problému viz podrobněji WATSON, G. Constitutionalism, Judicial Review 1993, s 16; ROBERTS, K. op. cit. 4, s. 290; KELSEN, H. The Law of the United Nations; A Critical Analysis of Its Fundamental Problems, F. A. Praeger, New York 1950, s. 446-7. 9 K diskusi viz Doc. 664, IV/2/33, 13 U.N.C.I.O. 1945, Doc. 633; Doc. 933, IV/2/42(2): 13 U.N.C.I.O. 1945, Docs. 709, 710; Doc. 843, IV/2/37, 13 U.N.C.I.O. 1945, Docs. 645; Viz též ROBERTS, K. op. cit. 4, s 292; WATSON, G. R. op. cit. 7, s. 8-13. 10 ROBERTS, K. op. cit. 4, s. 292. 11 WATSON, G. op. cit. 8, s 14. 12 GRAEFRATH, B. Leave to the Court What Belongs to the Court: The Libyan Case, 4 EJIL 1993, s. 184, 201. 13 WATSON, G. op. cit. 8, s. 1.

76